ZLÍN Krajský Zlín ještě nedořešil odtržení své někdejší čtvrti Želechovice a už se zabývá podobnými návrhy v místní části Kostelec. Pokud radní obyvatele nepřesvědčí, může Zlín přijít o další přibližně dva tisíce obyvatel. A značné sumy ve své pokladně.
Snaha vypukla přesto, že po zkušenostech ze Želechovic vedení města udělalo nebývale vstřícné kroky vůči okrajovým částem, rozšířilo tam činnost svých „předsunutých“ úřadoven a vytvořilo tam místní komise, které se také podílejí na dělení peněz.
Část obyvatel Kostelce sbírá podpisy na petici za referendum, které by rozhodlo o případném odtržení od krajského města. Podle nich magistrát málo dbá o projekty občanské vybavenosti i rozvoj čtvrti. Prostřednictvím svých Kosteleckých listů poukázali na nejčastější problémy, na svých internetových stranách www.kostelec.eu již vloni dokonce zveřejnili i návrh rozpočtu, jak by mohl vypadat při případném osamostatnění.
Vysvětlíme, klidně se ozvěte, slibují na magistrátě Zlínský magistrát reagoval tím, že na největší výhrady odeslal všem obyvatelům Kostelce odpovědi. Na šestnácti stranách rozebírá situaci a doplňuje, že například některé investice se uskuteční už letos. „Máme tu celou řadu odezev lidí, kteří považují oddělování za nesmysl,“ sdělila včera LN mluvčí magistrátu Marie Masaříková.
Lidé v Kostelci diskutují o argumentech pro i proti odtržení. „Nedělám si iluze, že by to pak bylo radikálně jinak. Tvrdit třeba, že tu nebude jen noclehárna pro lidi pracující jinde, je absurdní,“ tvrdil včera jeden z obyvatel na místním náměstíčku. Další mu ale oponoval: „Když si něco pokazíme, pokazíme si to my. Ne ti tam ve Zlíně.“
Samotný podpis pod peticí za referendum ještě nemusí znamenat, že lidé podporují oddělení. O tom se rozhodne až při hlasování, kdy by s odtržením musela souhlasit nadpoloviční většina obyvatel. Ti zkušenosti hledají i v nedalekých Želechovicích, které jsou samostatné od ledna. Proto také například vnímají, že by nadále měli velkou část úřadů ve Zlíně, ve kterém by museli většinu záležitostí řešit.
Pro obě obce by ale oddělení mělo finanční dopad. Větší Zlín totiž dostává od státu podle rozpočtových pravidel „na hlavu“ více, než by na každého obyvatele dostal mnohem menší Kostelec.
Kostelec samotný ano, Kostelec se Štípou už ne Formálně Kostelec s přibližně dvěma tisíci obyvateli nároky na osamostatnění splňuje. Podle zákona musí mít část obce, která se chce oddělit, samostatné katastrální území sousedící nejméně se dvěma obcemi a po oddělení musí mít alespoň tisíc občanů. Stejné podmínky musí po rozdělení splňovat i obec, od níž se chtějí oddělit. Pokud by se ale Kostelec chtěl odtrhnout i se sousední Štípou, s níž tvořil po určitou část historie jeden celek, pak už na podobný návrh nemá šanci – od Zlína by „odsekli“ čtvrť Velíková.
Prvním impulzem pro úvahy pro osamostatnění byly spory o přivaděč k rychlostní komunikaci R49, který měl vést kolem obce. To je podobné jako v Želechovicích, kde se také přeli o podobu dopravního průtahu. V té souvislosti senátorka Alena Gajdůšková (ČSSD), sama ze Želechovic, připomněla, že by Zlín mohl uvažovat o vytvoření městských částí s vlastními radnicemi podobně, jako je to například v Brně, Ostravě či v Plzni. V úvahu připadá i kombinovaný model, jaký funguje v Liberci: z tamních tří desítek místních částí má vlastní radnici jen jediná, Vratislavice nad Nisou.
Kostelec je součástí Zlína od roku 1976.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
