Pátého března se Putin sešel s italským premiérem Mattei Renzim. Od té doby o něm nikdo neslyšel a světem se šíří „zaručené“ zprávy o jeho údajné nemoci, nebo rovnou smrti. Aby dokázala, že prezidentovi se daří dobře, začala kremelská státní televize přinášet zprávy o prezidentových chystaných schůzkách. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov si přisadil tvrzením, že prezident by svým mocným stiskem dovedl lámat ruce.
Kreml po spekulacích o zdravotním stavu ruského prezidenta Vladimira Putina zveřejnil fotografie z jeho pátečního jednání.
Spekulace se však množí a s každým dnem, kdy se Putin neobjeví před kamerami nebo hledáčky fotoaparátů, jich přibývá. Z moskevské nemocnice nedávno přišel anonymní dopis, v němž jeden ze zaměstnanců tvrdí, že Putin měl infarkt. Objevily se zprávy o tom, že ruští diplomaté houfně opouštějí ambasádu v Londýně a do tří hodin chystají šokující oznámení.
Olympionička prý ve Švýcarsku porodila Putinovi dceru, Kreml to popírá |
Moskvou se šířilo falešné oznámení ruské tiskové služby, aby zahraniční dopisovatelé neopouštěli město, neboť se chystá zásadní vládní prohlášení. Jistý bývalý Putinův spolupracovník hovořil o převratu. Do toho přišla zpráva ze Švýcarska, kde měla bývalá olympionička Alina Kabajevová porodit Putinovi dítě. Nic z toho se - celkem pochopitelně - nepotvrdilo. Očividně unavený mluvčí Peskov reportérovi agentury Reuters na otázku týkající se dítěte odsekl: „Popírali jsme to už stokrát.“
No comment
DO ASTANY V PÁTEKPutinova schůzka s kazašským prezidentem Nursultanem Nazarbajevem a hlavou Běloruska Alexandrem Lukašenkem v kazašské Astaně se uskuteční v pátek, oznámila v pondělí tisková služba Kremlu. Jednání ruského prezidenta s kazašským a běloruským protějškem se původně mělo konat na konci minulého týdne, bez zdůvodnění však bylo odvoláno, což zavdalo příčinu k dohadům o Putinově potížích. |
Naposledy se objevila například spekulace amerického think tanku Cato, že Putin byl svržen během puče. Rakouský deník Kurier zase v neděli informoval, že ruský prezident má problémy a léčí ho rakouský ortoped. To už však Peskov odmítl komentovat. „Bez komentáře. Toto téma skončilo,“ řekl.
Proč tedy Kreml doposud nepřišel se žádným vysvětlením Putinova zmizení? Zčásti proto, že prohlášení typu „prezident má chřipku a jeho program byl odložen o týden“ by spekulanty neumlčelo - za slovem „chřipka“ by kdekdo tak jako tak viděl „nádor“ nebo „palácový převrat“.
Závažnějším důvodem je však to, že Putin si nemůže dovolit přiznat slabost. Prezentuje se jako silný, maskulinní vůdce (Rusové mu občas přezdívají „milovaný vůdce bez trička“ - pozn. red.), který nepřiznává chyby a netrpí slabostmi.
Slabé srdce a vůle Borise Jelcina
Putin však není jediným ruským prezidentem, který bez vysvětlení mizel z očí veřejnosti, upozorňuje deník Washington Post. Obzvláště lidé z týmu Borise Jelcina se museli stát experty na vymýšlení příběhů, maskujících exprezidentovy alkoholické poklesky a kolapsy. To se projevilo zvláště před prezidentskými volbami v roce 1996, kdy proti Jelcinovi stál silný komunistický kandidát Gennadij Zjuganov.
Manželé Boris a Naina Jelcinovi.
Jelcin dostal pár dní před volbami infarkt, jeho mediálnímu týmu se však podařilo informaci utajit. Z této doby také pochází nyní používaná fráze o Putinově silném stisku. Jelcinův mluvčí totiž použil silný stisk ruky jako důkaz prezidentova pevného zdraví těsně poté, co Jelcin prezidentské volby vyhrál.
Stalin se skrývá před wehrmachtem
Ještě vážnější situace však nastala ve 40. letech, za doby Sovětského svazu. V červnu roku 1941 přejely tanky německého wehrmachtu sovětské hranice a započaly útok, který nikdo z vůdců komunistické velmoci neočekával. Vůdce SSSR a zároveň vrchní velitel jeho ozbrojených sil Josip Stalin se v reakci na nečekávaný útok stáhl na deset dní do své pracovny.
Pro Stalina mají někteří Rusové stále slabost. Snímek z pochodu v Krasnojarsku.
Zatímco německý blitzkrieg likvidoval jednu sovětskou divizi za druhou, Stalin v soukromí své pracovny spřádal plány na obranu a zanechal vyděšené občany své země v nevědomosti o skutečném stavu věcí.
Zabarikádovaný Gorbačov a tanky v Moskvě
Na další podobně dramatické zmizení si museli Rusové počkat padesát let. V roce 1991 trávil generální tajemník Sovětského svazu a strůjce perestrojky Michail Gorbačov dovolenou na Krymu, když ho zastánci tvrdé sovětské linie zabarikádovali uvnitř jeho chalupy a odstřihli ho od veškeré komunikace.
Veřejně pak prohlásili, že „ze zdravotních důvodů“ už není schopen dále vést zemi. Souběžně s tím poslali do ulic Moskvy tanky. Rozpadu Sovětského svazu už však nezabránili.
Poslední sovětský prezident Michail Gorbačov
Nelze se tedy divit, že Rusové jsou z Putinova zmizení nervózní. Tím spíše, že přichází v době napjatého příměří na Ukrajině, kurzových veletočů rublu, sílící ekonomické krize a vraždy Borise Němcova pár kroků od kremelského paláce. Je však pravděpodobné, že velká část běžné populace se těmito spekulacemi vůbec nezabývá. Pro devadesát procent obyvatel země je totiž hlavním nebo rovnou jediným zdrojem informací televizní vysílání. A to má Kreml pevně pod kontrolou.
