15. dubna 2018 8:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Známý neznámý Jan Zrzavý. Výstava poskládaná ze soukromých sbírek

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Jan Zrzavý - Anděl, 1925. Uhel na papíře, 61 × 47 cm, soukromá sbírka. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jan Zrzavý - Anděl, 1925. Uhel na papíře, 61 × 47 cm, soukromá sbírka. | foto: MUSEUM KAMPA

PRAHA Pražské Museum Kampa představuje díla Jana Zrzavého (1890–1977) zapůjčená výhradně ze soukromých sbírek. Většina z nich je proto veřejnosti neznámá, tematikou ani formou zpracování ovšem vesměs nevybočují z umělcova typického stylu.

Přestože se jedná o komorní instalaci, vybrané zápůjčky dostatečně pokrývají Zrzavého mnohaletou malířskou kariéru, zejména stran jeho oblíbených motivů. Nebylo jich tolik, aby se z nich nedaly odezírat pohnutky umělcovy duše, nejcitelněji v případě obrazů inspirovaných náboženskou tematikou.

K obecně nejznámějším patří jeho krajiny oproštěné od figur, mořská zákoutí s bárkami, kamenitá zátiší Bretaně, hráze a majáky. Proslulá jsou také benátská prostranství, paláce s geometrickými liniemi i římská Via Appia. Českou krajinu zobrazoval s větší dávkou laskavé naivity, zakomponoval do ní jednoduché vesnické domky, kapličky a kostely. Možná i proto, že jak přiznával, ne uměl malovat stromy a česká krajina se Zrzavému zdála „plná temných jehličnatých lesů a stromů“. Vlast viděl jinýma očima, které občas zabloudily do dětství a nakonec navždy ulpěly na milovaném Krucemburku, který si zvolil i za místo svého posledního odpočinku. Pohled od malířova hrobu na malebné náměstí a katolický kostelík je podobný jeho obrazům s českou scenerií.

Vhled do umělcovy komplikované duše

Z něžného vidění rodné hroudy vybočil jen v případě ostravské tematiky, kdy maloval ponuré haldy, jež v sobě nesly podtext zničené krajiny a tvrdého života horníků. Reprezentativní ukázky krajin Jana Zrzavého zaplňují v Museu Kampa dva sály. Další se dělí o biblické motivy, stylizované ženské postavy a díla z raného období. Zatímco většina návštěvníků na dálku pozná protáhlé tváře jeho andělů, ať již namalované temperou, nebo uhlem, hnědě laděné studny v Locronanu a barevné lodičky v přístavu, u obrazů vzniklých v letech 1918–1920 se mnozí pozastaví.

Jan Zrzavý: Zátiší (jablko, ubrousek, váza), 2 250 000 – 3 250 000 Kč
Jan Zrzavý: Spící chlapec

Sérii olejů s názvem Princezna s drakem, Zasněná a Krajina jako kdyby namaloval jiný umělec. Barvy bez ostrých kontur s naznačenými ženskými postavami se zdají rozpité, atmosféra i kompozice vybočují ze způsobu Zrzavého natolik, že by v nich nikdo nehledal souvislost s jeho předchozími či pozdějšími obrazy. Podobných výkyvů lze u Zrzavého najít poskrovnu a jsou v jeho tvorbě jen určitou vývojovou fází. I když se řada následujících obrazů vyznačuje podobnou barevnou škálou, jasně dané obrysy dávají dílu realističtější nádech.

Působivá je ukázka z Alba litografií Jana Zrzavého (Dáma se závojem, Toaleta, Bolest, Milenci...), kde vyniká jeho jedinečný kresebný rukopis s nezaměnitelným stínováním.

Jan Zrzavý si vytvořil svůj velmi osobitý styl jak v umění, tak v životě. Člen umělecké skupiny Sursum a Tvrdošíjní, pražská postavička v černém baretu celoživotně trpící vztahem s despotickým otcem, přenášel přemíru nenaplněných citů do své tvorby. „Mé umění je předvedením oněch stavů duše kotvících v samé tmě podvědomí,“ přiznal na jedné své vernisáži.

Vhledem do umělcovy komplikované duše je i současná výstava, kde několik skvostů (zapůjčených Galerií Kodl, Galerií Zdeněk Sklenář a několika nejmenovanými privátními sběrateli) výmluvně představuje všechna podstatná umělcova tvůrčí období od počátečního symbolismu po magický realismus. Není opomenuta ani velmi intimní část malířovy produkce, která vedle několika ženských aktů zahrnuje značně odvážné zobrazení muže (pastel na papíře nazvaný Fanouš). Instalace je koncepčně propojena citáty Jana Zrzavého a černobílými fotografiemi, na nichž ho zvěčnil Václav Chochola a Pavel Vácha.

Pro návštěvníky je zajímavá i skutečnost, že v dalších sálech Musea Kampa jsou ve stejnou dobu vystavena také díla Pravoslava Sováka, s nímž se Jan Zrzavý pracovně setkal na katedře výtvarné výchovy Filosofické fakulty Palackého univerzity v Olomouci. Zrzavý zde v letech 1947–50 působil jako profesor malby a kompozice a Pravoslav Sovák nastoupil v roce 1947 jako asistent jeho ateliéru. Jejich umělecké i životní cesty se protly jen krátce.

O mnoho let mladší Sovák záhy odešel budovat socialistický stát, z čehož brzy procitl a v roce 1968 emigroval. Zrzavý nenaplňoval komunistickou představu o socialistickém realismu a byl nucen své působení na fakultě ukončit. Vidět v Praze práce Sováka (do 27 .5.), žijícího ve Švýcarsku, je pro tuzemské publikum stejnou událostí jako možnost prohlédnout si díla Zrzavého (do 1. 7.) ukrytá v soukromých sbírkách.

Blanka Frajerová, publicistka
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.