Sobota 20. dubna 2024, svátek má Marcela
130 let

Lidovky.cz

Zprávy dne podle editora: Táta s jehlou, tvrdohlavý znalec a perte se!

Česko

  20:27
Někdo je přesvědčený o své pravdě až tak, že prostě jiné argumenty slepě odmítá. V případě rumburské sestry obviněné a následně osvobozené kvůli vraždě šesti pacientů to bohužel platí na obou stranách. Jak náš redaktor velice hezky podotkl, hádka dvou odborných stran má ale za následek stovky dní ve vazbě.
Fakultní nemocnice v Brně-Bohunicích (ilustrační foto)

Fakultní nemocnice v Brně-Bohunicích (ilustrační foto) foto: Lidové noviny

O svou profesi nyní bojuje lékař Radek Matlach, který byl hlavním znalcem obžaloby v kauze zdravotní sestry Věry Marešové z Rumburka, kterou soud zprostil obžaloby z vraždy šesti pacientů. Matlachovi pak soud za jeho posudek zakázal výkon praxe, lékař se ale odvolal na ministerstvo spravedlnosti. Znalec si dodnes stojí za svým, že v posudku nechyboval, Marešová byla stíhaná důvodně a současně kritizuje vnitřní prostředí znaleckého stavu.

429 dní ve vazbě? Není mi jí líto, říká znalec z rumburské kauzy Marešová

Jako znalec působí Radek Matlach od roku 2006, až do kauzy Věry Marešové neměl ve své profesi problém. Zákaz praxe je jeho první, současně však nejtvrdší možný trest. Se sankcí od krajského soudu nesouhlasí. Soud totiž při tomto rozhodnutí vycházel z revizního posudku lékařů z Fakultní nemocnice v Olomouci, jejž Matlach považuje za chybný.

Radek Matlach a Věra Marešová

„Oni v posudku třeba uvádí vyloženě dehonestující tvrzení, které tam vůbec nepatří. Jejich emočně zabarvená vyjádření značí, že to nepsali bez emocí, tím pádem ten text není objektivně založený a nemůže být podkladem pro takové rozhodnutí,“ říká v rozhovoru pro Lidovky.cz Matlach.

Mámo, nešij!

Britský obchodní řetězec Marks & Spencer se omluvil za slova na etiketě, jimiž poukazoval na výhody pevnějšího lemu u dětského oblečení. Použil slova „méně práce pro maminku“, což je podle kritiků diskriminační, protože to navozuje dojem, že zašívat umějí pouze ženy. Vedení řetězce teď slogan změní, uvedla organizace Thomson Reuters Foundation.

Etiketa „méně práce pro maminku“ od obchodního řetězce Marks & Spencer.

Na Twitteru se objevil obrázek etikety, kterou řetězec použil u více druhů školního oblečení pro chlapce i dívky. „Zesílené okraje déle vydrží, takže maminka bude mít méně práce“.

‚Méně práce pro maminku‘. Marks & Spencer zapomněl na tatínky, už se omluvil

Společnost, která se specializuje na prodej oděvů a potravin a která má po světě zhruba 1380 prodejen, podle kritiků projevila své prehistorické smýšlení. Vychází podle nich ze staromódního konceptu, že zašívat umějí pouze ženy.

„Upadáme do líných stereotypů jako do trepek. Máme rok 2017 a je čas uznat, že také otcové umějí zašívat,“ řekla Sam Smethersová ze společnosti Fawcett Society, která chrání práva žen.

O čem je film, který vyhrál?

Tuto recenzi filmu Masaryk uveřejnily Lidové Noviny na konci loňského prosince, když se snímek dostal k prvním divákům. Blížící se „skutečnou“ premiéru a zisk cen chápeme jako důvod k jejímu opětovnému vydání.

Snímek Masaryk.

Film Julia Ševčíka natočený podle scénáře Petra Kolečka a Alexe Königsmarka je bezesporu ambiciózní – odráží se to v jeho distribuční strategii, v mezinárodním obsazení, ale především v úkolu, který si vytkl: zobrazit mimořádně komplikovanou osobnost Jana Masaryka, a učinit to navíc na ploše relativně krátkého časového údobí.

RECENZE: Masaryk míchá trochu kokainu s hodinou dějepisu

Za rámec snímku lze považovat údajný Masarykův několikaměsíční pobyt v sanatoriu pro duševně nemocné po jeho odchodu do USA na samém konci roku 1938. Po Mnichovu se dosavadní velvyslanec ve Velké Británii propadá do depresí, a dokonce se mu vrací duševní nemoc, kterou mu diagnostikovali už před čtvrtstoletím při jeho tehdejším pobytu v USA. (Zařízení ve Vinelandu v New Jersey, kde pobýval tehdy a kam se ve filmu vrací i tentokrát, je ovšem především pomocná škola, třiapadesátiletý muž by se v ní tedy zřejmě vyjímal ještě podivněji než před lety pětadvacetiletý mladík.)

Když stát po lidech něco vyžaduje, musí za to i nést odpovědnost

Téma odpovědnosti státu za očkování se znovu dostává do popředí. Ačkoli Ústavní soud již dva roky hlasitě volá po odškodňování újmy na zdraví vzniklé povinným očkováním, ministerstvo zaspalo. Slibovaný návrh zákona stále není na stole. Poslanec Jan Farský (TOP 09) proto přišel s pozměňovacím návrhem zákona, který se aktuálně projednává. „Totalitního reliktu“ se chce zbavit co nejdříve.

Za vážnou újmu po očkování by měl být odpovědný stát, uznává ministerstvo

Případ dvouletého chlapce z Jihomoravského kraje, jehož rodina marně žádala odškodnění kvůli tomu, že mu údajně po očkování ochrnula půlka obličeje, znovu rozhořel spor mezi odpůrci a zastánci očkování.

Očkování (ilustrační foto)

Ústavní soud už dlouhodobě volá po odškodňování újmy na zdraví vzniklé povinným očkováním. I podle rozsudku Nejvyššího správního soudu by převzetí odpovědnosti státu za tuto újmu přispělo ke zmírnění obav rodičů z nepříznivých následků očkování.

Chuligáni pod státním dozorem

S hodně neobvyklým nápadem, jak zvládnout násilí fotbalových chuligánů, přišel ruský poslanec Igor Lebeděv. Z bitek rádoby fanoušků by se podle něj měl stát organizovaný sport, pro který už dokonce navrhl pravidla.

Ruský poslanec chce kontrolované bitky chuligánů. A co dovolit zlodějům krást?

„Pokojnou cestou by to mohlo odvést agresi příznivců. Kdyby přijeli například angličtí fandové a dělali by problémy, odpovědí by jim byla výzva, aby se v konkrétní čas utkali se stejně početným soupeřem na stadionu. Navíc bychom byli průkopníky nového sportu,“ prohlásil.

Polští rowdies v Praze