Pokud jste čekal na soud deset let, jste z toho pěkně naštvanej a chcete odškodnění, tak... se znovu suďte. Tak nějak zní rada ministerstva spravedlnosti. Zní to poněkud bizarně, ale je to tak, protože jen soud má právně poslední slovo a žádný státní úřad nechce rozhodnout sám.
Ministerstvo spravedlnosti nezvládá vyřizovat žádosti o odškodnění za soudní průtahy. Nechává tak stovky lidí žádající finanční „odměnu“ od státu v nejistotě. Navíc jim radí, aby se paradoxně obrátili znovu na soudy. Poté, co server Lidovky.cz před několika dny o průtazích na druhou informoval, začal ministr Robert Pelikán (ANO) situaci řešit.
Ročně vyřizuje ministerstvo zhruba čtyři tisíce mimosoudních žádostí o náhradu škody za soudní průtahy. Ty má ale na starosti jen 13 odborných referentů, kteří navíc musí řešit i jiné záležitosti. Výsledek? Místo zadostiučinění za soudní tahanice lidé dostávají poněkud absurdní rady. Samotné ministerstvo jim totiž doporučuje, aby se neúspěšní žadatelé obrátili na soud.
Státní úředníci totiž musí postupovat jako „správný hospodář“, kdyby sami rozhodli o vyplacení peněz, mohl by jim někdo později vyčítat, že v případě soudu by verdikt mohl resortu peníze ušetřit. Že i samotný soud něco stojí, je už zřejmě jedno..
Odškodnění za soudní průtahy? Další tahanice. Žádosti zpoplatníme, plánuje ministr
Klokan, který zmutoval
V žádném případě nehrozí, že by některé z dětí, které jsou v zadlužených klokáncích, skončilo na ulici. Pro všechny je místo v jiných zařízeních. Na tiskové konferenci to řekla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Znovu také obhajovala nedávné rozhodnutí vlády nedat mimořádnou dotaci 20 milionů korun Fondu ohrožených dětí, který klokánky spravuje.
Hlavně by děti měly být šťastné
Marksová uvedla, že i když je Fond ohrožených dětí (FOD) největší institucí pro děti v nouzi, tak zároveň existuje dalších 34 organizací, které nabízejí podobné služby. Všechny ostatní přitom podle ministryně dokážou z penězi vycházet. „Žádná z těchto organizací se nechovala a nechová jako FOD, který poskytoval služby a otevíral nová zařízení bez ohledu na to, jaké finanční prostředky měl k dispozici,“ konstatovala.
Klokánci byly a stále zůstávají poněkud podivnou institucí. Vznikaly jako akutní a okamžitá pomoc pro malé děti, které museli odejít z domova. Ať už kvůli týrání, smrti příbuzných nebo jiných důvodů měly sloužit jako mezistupeň, který přátelským prostředím s tetami dětem pomůže, než se rozhodne jak dál. Zda půjdou do náhradních rodin, k jiným příbuzným, nebo do dětského domova. Právě ty byly hlavním trnem v oku zřizovatelům klokánků.
Postupem času se ale z klokánků staly vlastně další děcáky. Stovky dětí, desítky budov, velké místnosti. Prostě už nic z toho čím se odlišovaly. Navíc s argumentem „jde o děti“ organizace ždímala peníze odkud se dalo a každý hlas kritiky smetly právě péčí o děti. Uvidíme co bude dál.
Marksová: Nehrozí, že by děti z klokánků skončily na ulici
Věrnost až za hrob
Soud v jižní Indii nedávno rozhodl, že rozvedená Kanimozhi nemůže pobírat výživné od bývalého manžela, protože byla během manželství nevěrná. Ačkoli je rozhodnutí v souladu se zákonem, aktivistky za ženská práva trápí širší vyznění rozsudku. Podle něj totiž musí dodržovat „věrnost“ i po rozvodu.
Hřbitov - ilustrační foto
Podle indického práva nesmí žena dostávající výživné cizoložit. Stejná pravidla se podle soudce týkají i rozvedených žen. Aby tuto podporu mohly odebírat nadále, musí dodržovat poslušnost. To v širším výkladu také znamená, zůstat po rozvodu v celibátu.
Dalo by se tomu říkat láska až za hrob. Ale s velkými úvozovkami. Na druhou stranu, je v tom trocha škodolibosti, když ne já, tak nikdo... Bizarní na tom je, že Indie je poměrně vyspělá země, kde se mluví anglicky a právě indičtí studenti nyní dobývají špičkové americké univerzity. V tak ohromné zemi se zřejmě může dít cokoli. zarážející je ale krutost, jaká se i v Indii často ukazuje. K smrti znásilněná žena před několika ,lety je toho důkazem. Svědci některých násilných scén často mluví o tom, že útoky a projevy „nelidství“ se odehrávají za bílého dne na přeplněných ulicích. mezi stovkami lidí, kteří se bud ani nepodívají, nebo se jen smějí.
Sex po rozvodu? Indky musí držet celibát, aby dostaly od manžela výživné
Tmavá medicína
Angličané říkají, že léto začíná rozkvetlými květy bezu a končí jeho zralými tmavými plody. Něco na tom asi bude, a když se léto pomalu schyluje ke svému závěru, uzrává právě černý bez. Nastává ten správný čas na bezinkový sirup, lidově se tak ovšem říká i bezinkovému sirupu z květů.
Aby se zabránilo mnoha zmatkům a záměnám, čemu se říká bezový a bezinkový sirup, je lépe jen poznamenat, že obojí je správné, ale tentokrát jde o sirup z plodů černého bezu (Sambucus nigra). Letní bezinkový sirup má mnoho zdravotních benefitů a je velmi ceněn pro svoji jemnou a výrazně aromatickou chuť.
Zralé bobule
Má nejen vysoce účinné antioxidační působení černého bezu na lidský organizmus, ale i mnoho dalších předností této léčivky.
To mohu potvrdit, sám jsem tmavé kuličky pravidelně sbíral a plnil desítky lísek. tatínek pak vyráběl lahvičky s „medicínou“ a plnil jimi police ve sklepě. V zimě jsem pak při svých angínkách a rýmičkách zase police pilně plenil.
Myslete na zimu. Sirup z bobulí černého bezu vás posílí a ochrání
Závislost místo deprese
Na Islandu kouří marihuanu téměř pětina dospělých lidí. Tvrdí to alespoň studie americké organizace Recovery Brands, která se zabývá pomocí uživatelům drog s odvykáním. Česko se mezi zeměmi s nejvyšším počtem uživatelů marihuany na počet obyvatel umístilo na čtvrtém místě. Naopak Nizozemsko se do první pětky nedostalo.
Podle studie na Islandu kouří marihuanu až 19 procent všech dospělých. Užívání této drogy tu přitom není legální. Podle studie mohou být jedním z důvodů vysoké ceny alkoholu na ostrově. Levná tu však není ani marihuana, za gram tu podle autorů studie lidé zaplatí 25 až 35 dolarů (600 až 950 Kč), což je prý průměrně až o 20 dolarů více, než za kolik lidé drogu koupí v USA.
Marihuana
Island je ponurá země, kde je zima, šero, hodně prší a vůbec nepostrádá další atributy k depresi jako stvořené. Také proto se zde prý tolik pije (a úřady se trend snaží omezit horentními cenami za alkohol).
Když tedy není alkohol, našli si místní jinou berličku, která jim má zdvihnout koutky a vnést trochu veselí do života. Že je to nelegální? Asi lepší než sebevražda...
Nejvíce prý kouří marihuanu lidé na Islandu, Česko je čtvrté
