25. srpna 2017 6:19 Lidovky.cz > Zprávy > Dobrá chuť

Zrada v kokosovém oleji. I máslo obsahuje méně mastných kyselin, říká lékař

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 5Diskuse
Kokosový olej (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Kokosový olej (ilustrační foto) | foto: Shutterstock

Spousta lidí jej používá jako zdravější náhradu živočišných i rostlinných tuků. Kokosový olej ale ve skutečnosti organismu spíš škodí, než prospívá. „Najdeme v něm víc nasycených mastných kyselin než v másle,“ říká specialista v oboru lipidologie Michal Vrablík. Jakých tuků se nemusíme obávat a jakým potravinám se vyhnout?

Člověku neublíží máslo ani kvalitní margarín. „Rozhoduje pouze množství, které sní,“ říká docent Michal Vrablík, specialista na lipidologii, preventivní kardiologii a také předseda České společnosti pro aterosklerózu.

LN Nedávno se objevily informace o tom, že velmi populární kokosový olej je ve skutečnosti zdraví škodlivý. Co to znamená pro naše stravování?
Otázkou kokosového oleje se mimo jiné zabývá aktualizované velmi detailní doporučení American Heart Association, tedy odborné společnosti, která v rámci přehledu současných poznatků komentuje také roli dalších tuků ve stravě. V souladu s dřívějšími stanovisky odborníků i tato poslední analýza uzavírá, že nejdůležitějšími nevhodnými složkami tukového spektra jsou tzv. nasycené mastné kyseliny. Nacházíme je v tucích živočišného původu, ale také v některých rostlinných tucích. Obecně jsou to tuky tropické a vůbec nejvyšší podíl těchto „metabolicky nevhodných“ tuků má právě kokosový olej. Obsahuje totiž ještě více nasycených mastných kyselin než máslo a při jeho konzumaci se zvyšuje hladina krevního cholesterolu a hlavně tzv. LDL-cholesterolu, který má přímý vztah k riziku infarktu myokardu, mozkové mrtvice nebo onemocnění ledvin a dalších.

Michal Vrablík

Český vědec a lékař se narodil v roce 1973. Specializuje se na lipidologii, preventivní kardiologii. Je předseda České společnosti pro aterosklerózu, působí na III. interní klinice 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Přednáší na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Je ženatý, má dvě děti.

LN Lidé po něm sahají, když chtějí nahradit máslo nebo další živočišné tuky...
To je právě omyl. Mnozí považují kokosový olej za vhodný, protože se jedná o rostlinný tuk. Tato teze vychází z nedostatečné znalosti skutečného složení oleje a jeho vlivu na metabolickou přeměnu krevních tukových částic. I proto se vyvrácení tohoto mýtu věnuje dokument amerických expertů zvláště podrobně a jejich závěry považujeme za beze zbytku platné i v našich podmínkách. Pokud někdo nahradí máslo kokosovým olejem, nepomůže si, spíš naopak. V kokosovém oleji najdeme ještě více nasycených mastných kyselin než v másle. Pro srovnání, máslo jich obsahuje 63 %, kokosový olej dokonce 82 %.

LN Jaké tuky si tedy vybrat, abychom si neškodili?
Nejlepší jsou tuky, které mají zvýšený nebo relativně vyšší obsah nenasycených mastných kyselin. Ty jsou vlastní rostlinným olejům, byť i zde jsou výjimky, jako právě kokosový olej, a rybímu masu. Pokud těmito potravinami nahradíme ty, které obsahují velké množství nasycených mastných kyselin, uděláme pro své zdraví to nejlepší. To platí stále, i když se čas od času objeví informace o tom, že se vědci spletli.

LN Jak je to s rostlinnými margaríny? O nich se objevují dost protichůdné informace.
Kontroverzi vyvolaly vědecké práce staré několik desítek let. Vědci v nich porovnávali jedlíky másla jako typického reprezentanta tuku s obsahem nasycených mastných kyselin s jedlíky tehdy dostupných rostlinných, převážně ztužovaných margarínů a vyšlo jim, že mezi nimi není žádný výrazný rozdíl. Objevily se i práce, které ukazovaly na to, že je špatné nahrazovat máslo tehdy dostupnými margaríny. A tak vznikla představa, že nahradit živočišný tuk rostlinným je škodlivé.

LN Margarínů se tedy nemusíme obávat?
Ne. Dnešní margaríny se velmi liší od těch, které byly dostupné dříve. Ještě před patnácti lety se běžně používaly rostlinné tuky, které byly ztužované nevhodným způsobem, tzv. hydrogenací. Tím se zvýšil podíl tzv. transmastných kyselin, které jsou ještě méně vhodné než nasycené mastné kyseliny. Toto se ale dnes ví, moderní margaríny obsahují transmastné kyseliny ve stopovém množství, nebo je dokonce neobsahují vůbec.

Máslo (ilustrační foto)

LN Transmastné kyseliny se ale mohou skrývat v dalších potravinách, aniž by si toho spotřebitel všiml.
Výrobci potravin nemusí deklarovat obsah transmastných kyselin na obalu, mnohdy se ani nedozvíte, že je výrobek obsahuje. Běžně ale bývají obsaženy v různých čokoládových nebo jogurtových polevách, v náplních oplatek a sušenek. Obecně se dá říct, že všechny sladké výrobky s dlouhou trvanlivostí mohou obsahovat transmastné kyseliny. I kdyby náhodou byly vyrobeny bez nich, obsahují spoustu jiných metabolicky negativně působících látek. Aby to člověk pochopil, nemusí být vědec a ani při každém nákupu luštit složení potravin, které bývá nepřehledné a pro mnohé nepochopitelné.

LN Čím se tedy řídit při nákupu potravin?
Selským rozumem. Je velmi nepravděpodobné, že by croissant, který několik měsíců vydrží v obalu, aniž by se zkazil, mohl být zdravý. Musí obsahovat něco, co způsobí, že se tato potravina bude chovat atypicky. Čím složitěji je prefabrikovaná potravina připravena, tím dále má od toho, co bychom považovali za ideální z hlediska zdravé výživy.

LN A co takhle čerstvě upečený croissant z vyhlášeného pekařství?
Klidně si ho ráno dejte, ale udělejte to s ohledem na svůj zdravotní stav, kondici a pohybovou aktivitu. To platí o všem, co jíme. Neexistuje nezdravá potravina, existuje pouze nezdravé množství a právě to se u různých lidí může hodně lišit. Je velký rozdíl, zda se jedná o diabetika druhého typu, nebo o zdravého, aktivního sportovce. I dobrý croissant je sladký a plný másla, což je z výživového hlediska nejméně vhodná kombinace sacharidů s tuky prakticky bez bílkovin. Mimochodem, právě nedostatek bílkovin je velký problém pro řadu lidí – a co hůř, nevědí o tom, že je to pro jejich organismus špatně.

LN Jak je možné, že nám chybí bílkoviny?
Bílkoviny by měly tvořit zhruba 15 % denního energetického příjmu, čehož řada lidí nedosahuje, i když se stravují poměrně zdravě. Všichni se zaměřují na to, aby nejedli moc cukrů a tuků, a přitom přehlíží, že mají málo bílkovin. Mám pacientku, vysokoškolskou profesorku velmi motivovanou zhubnout, které se ale hubnutí nedařilo, ačkoliv dodržovala velmi zdravou rostlinnou dietu. Když jsme rozebrali její jídelníček, vyšlo najevo, že často během dne nepřijala skoro žádné bílkoviny. Mimochodem, řada lidí se stala téměř experty na každé sousto a neustále počítají, zda mají dost nejrůznějších živin. To není správná cesta. Před nedávnem jsem zaregistroval v zahraničním tisku nadpis článku „Jezme jídlo, nikoli nutrienty“ a to myslím vystihuje podstatu problému přílišného zaměření na detaily zdravé výživy a přehlížení toho důležitého.

LN Vyhýbat se masu, sýrům nebo tvarohu tedy není vždy nejzdravější cesta?
Přesně tak, pokud budete jíst jen ovoce a zeleninu, budou vám chybět bílkoviny. Některé potraviny rostlinného původu také obsahují bílkoviny, je to třeba čočka nebo sója. Ty ale potřebují dostatečnou a vhodnou úpravu, aby byly poživatelné a chutné. Také musíte mít určité znalosti, jak takový rostlinný jídelníček sestavit, aby byl vyvážený. I proto je nesmysl zužovat téma zdravé stravy jen na „vhodné“ či „nevhodné“ tuky. Právě takto vznikly různé dezinformace, jako že nahradit máslo kvalitním margarínem je vždy škodlivé. Byť nemáme tak rozsáhlé vědecké studie, které by byly zaměřeny právě na moderní rostlinné tuky, můžeme říci, že takovou změnu jídelníčku lze jistě doporučit.

LN Dají se lidé přesvědčit, aby změnili svůj jídelníček?
Ano, ale argumenty o tom, že tak mohou zlepšit svůj zdravotní stav, nestačí. V Česku se v polovině 90. let dramaticky snížila úmrtnost na choroby srdce. To bylo způsobeno mimo jiné tím, že výrazně poklesla spotřeba živočišných tuků, a tak se změnila populační hladina cholesterolu zhruba o 1 mmol/l, což je z hlediska celé populace obrovská změna. Ale díky tomu, že se toto podařilo, jsem přesvědčen o tom, že tento dietní směr je správný.

LN Co se tehdy stalo?
Určitý podíl měla osvěta o zdravé stravě, ale větší vliv mělo zdražení červeného masa a také mléčných výrobků. Tehdy stát přestal dotovat jejich výrobu a jejich cena raketově vystřelila vzhůru. Lidé proto raději sáhli po levnějších rostlinných tucích. Podobné to bylo i s hovězím masem, které nahradilo najednou levnější kuřecí. Lidé začali přemýšlet peněženkou a to je donutilo ke změně.

LN Řada lidí ale svá nadbytečná kila svádí na „špatné“ geny, tedy že vlastně za nadváhu či obezitu nemohou.
Všichni jsme geneticky nastavení k tomu, aby pro nás byla chuťově atraktivní kombinace tuků a cukrů. Už mateřské mléko je tučné a sladké. Lidstvo od úsvitu věků až do poloviny dvacátého století bojovalo s nedostatkem energie. Vždy na tom byli lépe ti, kdo energii uměli lépe využít a uložit si zásoby na zlé časy. Právě tito lidé předávali své geny dál. V dobách lovců mamutů by štíhlí jedinci, jako třeba já, dlouho nepřežili a asi by se ani nerozmnožili. Všichni lidé s vyšší hmotností jsou vlastně potomky geneticky úspěšných, kteří se dokázali přizpůsobit nedostatku. Pro to mě vůbec nepřekvapuje, že je kolem nás tolik pacientů s metabolickými onemocněními.

LN To zní docela pesimisticky.
To bych nerad. Za pouhých padesát let, což je v dějinách lidského druhu pouhý okamžik, se změnilo prostředí, ve kterém žijeme. Jako druh Homo sapiens sapiens se ale dokážeme přizpůsobovat změnám a upravit stravování s ohledem na to, že už nemusíme bojovat o trochu potravy.

LN Co když si ale člověk řekne, že to v jeho případě stejně nemá cenu?
To není pravda. Každý člověk, i ten, který už si s sebou nese rizika rozvoje metabolických chorob s ohledem na rodinnou zátěž nebo třeba na to, že má sedavé zaměstnání a moc se nehýbe, může svůj osud ovlivnit a část těchto rizik snížit. Sice takto není možné všechna rizika odstranit, ale i menší změna má obrovský význam. Proto svým pacientům neříkám, aby každý den cvičili dvě hodiny a už si nikdy nedali nic sladkého a na salám se raději ani nedívali. Důležité je nevzdat se předem kvůli nereálným požadavkům.

LUDMILA HAMPLOVÁ, spolupracovnice LN
  • 5Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz