6. ledna 2018 18:06 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Ztracený Peroutka, návštěva dalajlámy nebo červené trenky. Pět let Miloše Zemana

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 37Diskuse
Vánoční projev Miloše Zemana. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vánoční projev Miloše Zemana. | foto:  Dan Materna, MAFRA

PRAHA První volební období českého prezidenta Miloše Zemana provázel rozruch, kritika, ale i významné obchodní dohody nebo setkání. Server Lidovky.cz vybral ty nejklíčovější momenty, které se odehrály během Zemanova pětiletého prezidentování na Pražském hradě.

1. Dalajláma a kauza Brady

Rozruch kolem českého prezidenta vzbudila například návštěva dalajlámy v roce 2016. Miloš Zeman tehdy odmítl tibetskému duchovnímu vůdci udělit audienci, protože by setkání mohlo údajně narušit česko-čínské vztahy a poškodit tak i zájmy ČR.

S dalajlámou se tenkrát plánovat sejít tehdejší ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Ten však před schůzkou zveřejnil, že ho prezident Zeman od setkání odrazoval a údajně ho prý vydíral, že pokud se sejde s dalajlámou, neudělí jeho strýci Jiřímu Bradymu státní vyznamenání. Hrad tvrzení o prezidentově vyhrožování odmítl.

Herman se s tibetským duchovním nakonec setkal 18. října roku 2016. Premiér Bohuslav Sobotka pár dní poté oznámil, že Brady (který přežil dva koncentrační tábory a přednáší o tom ve školách) skutečně nebyl v seznamu lidí, kteří obdrží státní vyznamenání. Že by se jednalo o Zemanovu pomstu za setkání s dalajlámou, Hrad popřel.

„Setkání ministra kultury Daniela Hermana a spol. bylo setkání určené pro média. Setkání, které bylo ve světle kamer a pro mediální slávu. Setkání, které poškozuje zájmy České republiky a jejich občanů,“ řekl tenkrát pro Radiožurnál hradní tiskový mluvčí Jiří Ovčáček.

Český prezident Miloš Zeman odpočívá v zahradách Pražského hradu.
Český prezident Miloš Zeman a čínský prezident Si Ťin-pching.

2. „Řev stáda“ na Albertově

Český prezident se objevil i po boku Martina Konvičky, lídra extremistické organizace Blok proti Islámu. Stalo se to 17. listopadu v roce 2015 na demonstraci pořádané u příležitosti oslav Sametové revoluce. Český prezident tehdy vystoupil na pódium a prohlásil, že zastánci opačných názorů k migrační krizi nemají být nálepkováni jako islamofobové, rasisté nebo fašisté.

Zeman se tehdy opřel i do svých kritiků, kteří při jeho loňském vystoupení na Albertově křičeli a házeli po něm vajíčka. „Právě řev je projevem fašistů, právě řev je projevem stáda, které se zde sešlo minulý rok,“ poznamenal český prezident. Vystoupení na jednom pódiu s Konvičkou bylo předmětem ostré kritiky.

Miloš Zeman (vlevo) promluvil na akci Bloku proti islámu. Na pódium ho doprovázela ochranka a jeho věrní, třeba senátor a šéf strany SPO Jan Veleba (třetí zprava).

Miloš Zeman (vlevo) promluvil na akci Bloku proti islámu. Na pódium ho doprovázela ochranka a jeho věrní, třeba senátor a šéf strany SPO Jan Veleba (třetí zprava).

3. Hitler je gentleman

„Jeden z největších českých novinářů Ferdinand Peroutka uveřejnil v prestižním časopise Přítomnost článek s titulkem Hitler je gentleman. Tentýž novinář po mnichovské dohodě napsal: Nemůžeme-li zpívat s anděly, musíme výti s vlky,“ řekl Zeman na shromáždění Let my People Live, které se konal 26. ledna roku 2015 na Pražském hradě k 70. výročí osvobození koncetračního tábora Osvětim. Český prezident tímto výrokem ale nevědomky odstartoval kauzu Peroutka.

Výrok totiž vzbudil pobouření mezi historiky a částí veřejnosti. Ti tvrdili, že Peroutka žádný takový text nikdy nenapsal, a požadovali po Zemanovi omluvu. Obviněný prezident však na existenci článku trvá a na svou obranu uvedl, že článek skutečně četl v časopise Přítomnost a pamatuje si, že ho viděl na straně „vlevo dole“. Prezident poté pověřil své hradní podřízené, aby článek nalezli. Dosud neúspěšně.

4. Bojovník za pravdu

Český prezident 18. září v roce 2017 obdržel prestižní cenu Bojovník za pravdu. Vyznamenání Zemanovi udělil americký židovský fond v New Yorku. Nadace Gershona Jacobsona tehdy ocenila i jeho dlouhodobou podporu Izraele a Židů.

Jako projev svých díků Zeman poté prohlásil, že „je Žid“. Parafrázoval tak slova amerického prezidenta Johna Kennedyho. Ten v roce 1963 u Berlínské zdi prohlásil „Ich bin ein Berliner“ (Jsem Berlíňan). 

Zeman zároveň vyzval demokratické země, aby přesunuly své ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Za tento návrh se na něj snesla kritika kvůli údajné „dvojkolejnosti“ od oficiální zahračniční politiky ČR. Krátce po jeho vyjádření  ale stejný záměr oznámil americký prezident Donald Trump.

5. Návštěva čínského prezidenta

V roce 2016 přijel Zemana navštívit do Prahy čínský prezident Si Ťin-pching. Stal se tak vůbec první čínskou hlavou státu, která navštívila Českou republiku. Praha se přitom stala jedním z mála evropských měst, kde se čínský prezident zdržel.

Cílem setkání bylo především posílení vzájemných obchodních vztahů. Oba státníci se setkali na Pražském hradě 29. března, kde nakonec podepsali dohodu o vzájemném strategickém partnerství. Během uvítacího ceremoniálu bylo na počest čínského prezidenta vypáleno 21 dělostřeleckých salv. 

Během návštěvy se v Praze konala řada akcí proti potlačování lidských práv v Číně, proti kterým zakročovala policie. Podle Zemanových kritiků šlo o jasné politické zneužití policie pro Zemanovy zájmy. Druhá strana v tom vidí pouze klasické udržování pořádku.

6. Kalašnikov

Výrok o ruském samopalu Zeman pronesl 25. ledna roku 2016 v Tišnově u Brna na setkání s tamními občany. Tehdy se ho jeden z jeho posluchačů zeptal, jak by se dalo zbavit tehdejšího premiéra Bohuslava Sobotky. „Chcete-li se zbavit jakéhokoli politika, prezidenta nevyjímaje, je k tomu jediná demokratická cesta - a to jsou svobodné volby, které v daném případě budou za rok. Vypadáte mladě, takže roku 2017 se zcela určitě dožijete. A pak existuje nedemokratická cesta - a ta se jmenuje kalašnikov,“ odpověděl Zeman.

S Becherovkou na novináře. Miloš Zeman dostal během návštěvy Plzeňského kraje...

7. Vojenská přehlídka s Putinem

V květnu roku 2015 byl Zeman jedinou hlavou státu ze zemí Evropské unie, která se zúčastnila vojenské přehlídky v Moskvě. Ta se konala u příležitosti sedmdesátého výročí konce 2. světové války v Evropě. Zemana tehdy do Moskvy pozval ruský prezident Vladimír Putin.

Jeho návštěvě ale předcházely negativní reakce ze strany politiků některých koaličních stran i pravicové opozice.  Například americký velvyslanec Andrew Schapiro upozornil na to, že Zemanova účast na vojenské přehlídce by byla „poněkud prekérní“.

Český prezident na svou obranu uvedl, že si nenechá do plánů svých zahraničních cest mluvit žádným velvyslancem. Svou neúčastí na přehlídce by prý urazil 150 tisíc ruských vojáků, kteří zemřeli při osvobozování Československa. Zeman poté na vojenskou přehlídku přeci jen odjel a mohl tak stanout po boku Vladimíra Putina nebo abchazkého prezidenta Raula Chadžinby.

12.března 2015 v 17:04, příspěvek archivován: 06.ledna 2018 v 12:57

Neúčast na oslavě 9.5. v Moskvě by pan prezident považoval za urážku 150 tisíc ruských vojáků, kteří položili životy při osvobozování ČSR.

8. Červené trenýrky

Ne každá událost se však týká přímo osoby Miloše Zemana. V září roku 2015 se na střechu Pražského hradu vloupala skupina umělců Ztohoven. Během nelegálního vniknutí umělci ukradli prezidentskou standartu ze stožáru a nahradili ji obřími červenými trenýrkami.

Skupina akci provedla na protest proti politice prezidenta Zemana. Později oznámila, že standartu rozstříhala a rozdala lidem. Za vyvěšení červených trenýrek byli umělci soudem potrestáni podmíněnými tresty a pokutou. Podle verdiktu se dopustili výtržnictví, poškozování cizí věci a krádeže.

9. Hedvábná stezka

Loni v květnu prezident Zeman podnikl zahraniční cestu do Číny, aby podpořil projekt novodobé Hedvábné stezky. Ten má za úkol posílit obchodní vztahy Číny s Evropou. Čínský prezident Si Ťin-pching tehdy podle čínské televize CGTN Zemanovi řekl, že si přeje, aby se strategické partnerství mezi Čínou a Českem posunulo na vyšší úroveň. Zároveň prý očekává, že se na projektu Hedvábné stezky bude podílet i ČR.

Zeman zároveň vyslovil přání,  aby jedna z větví této stezky vedla přes Českou republiku. Si poté vyzval k posílení česko-čínských vztahů především v oblastech finančnictví, vysokorychlostní železnic, technologií, zdravotnictví, jaderné energetiky, vzdělávání nebo turistiky.

10. Pussy riot

„Víte, co je to pussy v angličtině? Ku*da. Takže s prominutím, v textech této skupiny je ku*da sem, ku*da tam. Je to opravdu dokonalý případ politického vězně jako vyšitej,“ pronesl 2. listopadu roku 2014 český prezident v živém vysílání Českého rozhlasu. Těmito vulgarismy popisoval ruskou aktivistickou skupinu Pussy Riot. V rozhovoru také prohlásil, že vláda zku*vila služební zákon.

Vulgarity z ústa hlavy státy se setkaly s kritikou a podle výzkumů jde o jednu z mála okolností, kterou na svém prezidentovi nemají rádi ani jeho skalní příznivci.

Ondřej Patrovský
  • 37Diskuse




Najdete na Lidovky.cz