„Andrea připravila čtyři zcela odlišné koncepty. Dva z nich tvořily aktualizované návrhy založené na původním designu, třetí byl postavený na téměř rukodělné a rukou psané etiketě, to byl také její favorit, a pak mi opatrně ukázala čtvrtý koncept který narušil všechno zavedené. Od první sekundy jsem věděl, že tímto stylem chci jít,“ doplňuje.
Design se mění u celé základní řady, kterou spojuje stejný grafický styl. Tedy Slivovice, Hruškovice, jejich dubové varianty, Meruňkovice, Reine Claude, Ořechovka, Višňovka, Medový Žufánek a Borovička. Vše ostatní (absinty, giny, geisty) zůstává zachováno. Cílem redesignu bylo osvěžit nejstarší řadu, která se od roku 2002 v podstatě nezměnila.
„Kdybych to měl nějak rozvinout, tak původní grafická stránka perfektně pasovala do roku 2002, kdy jsme ji začali používat. V té době to byl hodně odvážný a průkopnický styl. Když si vyhledáte jak vypadaly etikety konkurenčních alkoholů v Česku, tak uvidíte o čem mluvím. Všechno jsme postavili na čistotě a jednoduchosti. Po 18 letech na trhu se to okoukalo. Což je zcela pochopitelné, obalový design se mění mnohem častěji,“ vysvětluje majitel lihovaru.
„Zajímavostí je, jak rozdílné na to po představení panují reakce. Zahraniční z toho bylo na větvi, redesign hned zmínil The Dieline. V Česku to bylo trochu jiné. Zákazníci nás znají jako kvalitní značku a primárně kupují proto, že je to Žufánek. Moc je nezajímalo jak vypadá etiketa. Když jsme dělali průzkum po barech a restauracích, tak nikdo si na etiketu nevzpomněl a nikdo by ji nedokázal popsat. Proto když jsme ten redesign představili, tak se vyskytla část zákazníků, kteří preferovali starý design. Na ten, na který si při dotazech nevzpomněli.“