Lze dokonce říci, že většinu existujících záběrů ze zásahu pořádkových sil jsme viděli v televizi. Proto bude pro kohokoli dost těžké dokázat, že se něco tehdy nestalo. Tolik k textu pana Hulíka zpochybňujícímu prezidentovu účast na historické události.
Dokázat, že se něco nestalo, je téměř nemožné, navíc je dost pravděpodobné, že se okolo prezidenta najde dostatek lidí, kteří mu dosvědčí cokoli. Vlastně je velmi zábavné, že událost, kterou pamatuje půlka národa, nelze nějak exaktně rekonstruovat, natož fakticky doložit konkrétní banální detail.
Podívejme se ale na prohlášení pana Miloše Zemana k tématu. Otázku „masakru“ řeší tiskový mluvčí Ovčáček zuřivým zapíráním, ačkoli si Zemanův text z prosincového čísla Lidových novin z roku 1989 může přečíst každý.
A to nejen z vydání kompletních samizdatových LN z roku 1990, ale i na internetu. Zde slovní spojení „masakr na Národní třídě“ použil zcela nepopiratelně. Tato malá prezidentská lež však nic nedokazuje. Mohl se mýlit v prosinci 1990, může se mýlit dnes, mohl během let přehodnotit význam slova „masakr“.
Hodno pozoru spíš zůstává, že člověk Zemanovy letory o své účasti na demonstraci 17/11 dones mlčel a nevyužil tento fakt třeba ve volební kampani. Svou listopadovou provokaci vypustil do světa na žofínské besedě s Václavem Klausem. Zemanův narativ byl jasný – ti, kteří byli méně stateční než Miloš Zeman, „opouštěli policejní sevření na Národní třídě řitním otvorem, jednou z postranních ulic.“
Pokud věříme, že je Miloš Zeman stále při smyslech, tak slova o řitním otvoru použil záměrně, mohl počítat, že si ji budou plést s uličkou, kde demonstranty posléze mlátili. Rozzuřil nejen účastníky události a oprašovatele výročí, ale i do té doby indiferentní občany. Provokace se povedla, jen vyvolala o dost silnější reakci, než provokatér čekal.
Tento způsob komunikace-provokace má však i pro Miloše Zemana odvrácenou stranu – jeho slovům nemusí nikdo věřit a s poukazem na mnohé vyvrácené lži je bude zpochybňovat. A tak zatímco historka, kterak malý Vašík Klaus stavěl v pětačtyřicátém barikády, je pouze úsměvná a nikdo ji nepitvá, za výroky Miloše Zemana bude hledat zlovolnost každý druhý.
