Miloše Zemana známe a víme, že když se k nějakému projevu odhodlá, nechce, aby jen tak prošuměl, proto v něm provokuje. Kdyby prezident promluvil a řekl něco typicky zemanovského, dostane vynadáno a sociální sítě se nad ním „v nerozborné jednotě“ pohorší. Když nic neřekne, bude zostouzen za to, že mlčel. Ať udělá, co udělá, nezavděčí se.
Když o invazi nepromluví Zeman, vystoupí Kiska. ČT odvysílá projev slovenského prezidenta |
Prezident nemá žádnou povinnost mluvit při příležitosti kulatého výročí prvořadé politické události. Když tedy Miloš Zeman mlčí, také tím něco naznačuje. Třeba nechce jitřit city občanů svým kritickým náhledem jak na historické události, tak na velkolepé oslavy. Možná nemá co nového říci a nechce se opakovat, možná mu nevyhovuje obrovské vedro a necítí se dobře zdravotně. Spekulovat můžeme donekonečna. Bezpečně víme jen jedno, kdyby Miloš Zeman chtěl občanům něco důležitého sdělit, nepochybně by to udělal.
Tím se dostáváme k prezidentovým kritikům, nelze říci, že všichni, ale dost z nich na tom nebude lépe než Zeman. Občanům chtějí něco sdělit, ale nemají žádný originální nápad, a tak tepou „škandál“ prezidentova mlčení. Občané rádi vyslechnou projev, který má co říci k dnešku, ale když není, nepropadnou trudomyslnosti. Ostatně prezidenty už snad nemáme od toho, aby nám říkali, co si máme myslet.
