Švédové doufají, že část absolventů v armádě zůstane a doplní tak řady profesionálů. Těch prý švédské armádě schází okolo 2500. Plán zatím schválila vláda, ale i v parlamentu lze počítat s jeho většinovou podporou. Švédské počínání je pochopitelné vzhledem k vzrůstající agresivitě Ruska ik tomu, že země není členem NATO.
Odvody se vrací, budou však jen dobrovolné. Armáda bude lákat lidi do záloh |
Pro nás je zajímavá jiná věc, do jaké míry se zprávy tohoto typu u nás překrucují. Mezi rokem 1868 (kdy byla zavedena všeobecná branná povinnost) a rokem 2005 (odkdy máme armádu profesionální) se vojně vyhnul jen zlomek mužské populace. Jenže za těch dvanáct let, co máme profesionální armádu, se z našeho povědomí vytratilo nejen to, že spousta evropských států (třeba Rakousko, Dánsko či Norsko) vojenskou službu svým občanům nařizuje, ale i fakt, že tuto službu lze za specifických podmínek i odmítnout. Cožpak jsme neměli „civilku“, kterou mnozí po roce 1989 absolvovali v nemocnicích, eldéenkách nebo na nejrůznějších úřadech?
Na místě je i připomenutí, že v Česku nikdy nepřestala platit branná povinnost všech mužů a žen mezi 18 a 60 lety věku a že stát může každého povolat ve stavu ohrožení či válečném stavu. Českou republiku diskuse na toto téma čekají a připraveni zjevně nejsme. Obrana vlasti je příliš vážnou otázkou na to, abychom se vzájemně dezinformovali.
