Daňová progrese je běžná v zemích na západ od nás, ovšem přestože nerovnost příjmů je tam daleko vyšší než v tuzemsku, nejsou ti, kteří si vydělají, zdaleka předmětem takové politické nenávisti. Vzpomeňme na parazity pana Mládka.
ČTĚTE TAKÉ |
Stavět se do role ochránce těch méně majetných by samozřejmě znamenalo myslet na ně, zdanění úspěšnějších spoluobčanů jim nepomůže a úlevy jim levice žádné ani slíbit nemůže. Politika příštích vítězů je tedy postavena na krásné etické maximě – vám, milí středně a nízkopříjmoví, vůbec neulevíme a nepomůžeme, zato zasolíme těm, kteří si dokázali vydělat víc. Ať koza chcípne aspoň sousedovi, my to můžeme vydávat za akt spravedlnosti.
Levice preferuje průměr, moc se nesnažit, moc nevydělat, jako by někde na světě existovala nějaká bohatá společnost složená ze samých průměrně placených.
