Lze dokonce říci, že většinu existujících záběrů ze zásahu pořádkových sil jsme viděli. Proto bude obtížné dokázat, že se něco tehdy nestalo. Tolik k textu pana Hulíka, zpochybňujícímu prezidentovu účast na historické události.
Dokázat, že se něco nestalo, je téměř nemožné, navíc je dost pravděpodobné, že se okolo prezidenta najde dostatek lidí, kteří mu dosvědčí cokoli. Vlastně je velmi zábavné, že událost, kterou pamatuje půlka národa, nelze nějak exaktně rekonstruovat, natož fakticky doložit konkrétní banální detail.
Miloš Zeman - revolucionář? |
Podívejme se ale na prohlášení pana Zemana k tématu. Otázku „masakru“ řeší tiskový mluvčí Ovčáček zuřivým zapíráním, ačkoli si Zemanův text z prosincového čísla Lidových novin z roku 1989 může přečíst každý. A to nejen z vydání kompletních samizdatových LN z roku 1990, ale i na Lidovky. cz. Zde slovní spojení „masakr na Národní třídě“ použil nepopiratelně. Tato malá prezidentská lež však nic nedokazuje.
Hodno pozoru spíš zůstává, že člověk Zemanovy letory o své účasti na demonstraci 17/11 dodnes mlčel a nevyužil tento fakt třeba ve volební kampani. Svou provokaci vypustil na žofínské besedě s Václavem Klausem. Zemanův narativ byl jasný – ti, kteří byli méně stateční než Zeman, „opouštěli policejní sevření na Národní třídě řitním otvorem, jednou z postranních ulic“. Pokud věříme, že je Miloš Zeman stále při smyslech, tak slova o řitním otvoru použil záměrně. Mohl počítat, že si ho lidé ztotožní s uličkou, kde demonstranty posléze mlátili. Rozzuřil účastníky události a oprašovatele výročí, ale i do té doby indiferentní občany. Provokace se povedla, jen vyvolala o dost silnější reakci, než provokatér čekal.
