Ministerstvo říká, že někteří rodiče očkování oddalují, a proto jejich neočkované děti podstupují veliké riziko třeba nákazy spalniček. Vlastně rodičům vzkazuje: když jsme byli benevolentní a zavedli intervaly pro některá očkování, tak je v logice věci, že stanovíme nějaké hranice. Je to trochu jako cimrmanovská poučka: postavil si hospodu u silnice na Kolín, ale chodili mu tam lidi. Ministerstvo usoudilo, že bylo zkrátka příliš benevolentní, a tak utahuje šrouby, tj. omezuje intervaly.
To by nebyla až taková katastrofa, kdyby tak činilo poté, co svůj záměr konzultovalo s veřejností, protože ty tam jsou doby, kdy mělo ministerstvo veřejnost „pořešenou“ tím, že za ni mluvil monopolně Svaz pacientů, de facto filiálka ČSSD. Dnes je organizací daleko víc a nenechají se umlčet, navíc má resort komisi, ve které má problematiku očkování projednávat se zástupci veřejnosti. Komise se však neschází, a tedy ministerstvo pochopitelně nevidí, že by se veřejnosti cokoli nelíbilo. A to, že někdo napadá čísla, ze kterých resort vychází, se pak dovídá až z médií.
Nejhorším omylem vakcinologů jsou jejich metody. Ne každý, kdo se o očkování stará, je odpůrce očkování a ne každý, kdo by chtěl nějaké extrabuřty, je fanatický odmítač. Vysvětlovat a obhajovat se před veřejností je namáhavé, pohodlnější je vydávat vyhlášky bez diskusí.
