Některá opatření vypadají rozumně, jiná jsme četli již v několika programových zásadách předchozích garnitur. Další, například že by Českou národní banku kontroloval NKÚ, vypadají hodně absurdně.
Koalice zpočátku vždy překypují optimismem, jenže tenhle stojí hodně na vodě. Kromě tradiční otázky, kde na to vezmou, se vtírá další. Lze mít za prioritu výstavbu dopravní infrastruktury dálnic, železnic a vodních cest, podporu konkurenceschopnosti průmyslu a zároveň přísně chránit půdu, lesy, vodní zdroje a ovzduší?
Jak vidno, tak ano, ale zda nám bude vládnout koalice betonářů, či spíš zdrženlivých zastánců krajiny a přírodního prostředí, o tom těch pár desítek stran strojopisu rozhodovat nebude.
Detaily napovídají, nelze vážně garantovat nezcizitelnost státních lesů a zároveň si výslovně smluvně zavazovat partnery pro hlasování o důvěře vládě. Jestli se koalice dopředu jistí, protože si nevěří ani v samozřejmosti, jakou je první důležité hlasování ve Sněmovně, mají ostatní sliby nějakou váhu?
