Rezignace na silnější témata Egypt, Libye, atp

Texty paní Procházkové čtu velmi bedlivě, jsou pro mne poučné. Dosti mne mrzí, že její mise v Egyptě popřípadě v Libyi nepokračovala. Je jednou z lidí, kteří díky svému intelektu a pobytu mezi lidmi v jiných kulturách, jejich národů, dokáže podat čtenáři znalost o jejich charakterech a způsobu života i jejich světonázoru.

No potěš koště.

Chtělo se mi zvolat: Proboha, do jaké snobárny jste se to dostala? A potom mi došlo, že by to leckde bylo jiné. Včera jsem potkala romskou dámu. Věděla jsem houbeles, že je to ta či ona národnost, ale zaujala mne tím, s jakou noblesou se drží, jak je upravená, sladěná, elegantní, byť o francouzské berli. Zaujala mne tím, že jela autobusem. Až před odjezdem přisupěla mladá žena v teplákách a taškami a na zastávce čekal houf děcek. seděly za mnou a bavily se - no, nepoznali byste to, kromě přízvuku té mladší. A já celou dobu měla takové divné myšlenky, že tu dámu maloměsto hned strčí do šuplete a přitom leckterá nectná huba o sebe nedbá ani z poloviny...

Bylo mi z toho docela nahořkle. Váš syn to bude mít s blbci vždycky těžké a Vás to bude vždycky bolet.

Re: No potěš koště.

to jsem to zašmoulila! Leckde NEbylo jiné...