Já doufám, že žádná demokratická pravicová strana

nebude nikdy spoluvládnout se žádnou extrémní, nedemokratickou pravicí. Takovou stranu bych nemohl volit. Už jen říci něco takového by byla pro danou stranu sebevražda.

Zajímavé je, že na levé části spektra se vyskytují údajní "demokraté", kterým extrémisté nevadí, pokud se jim to zrovna hodí do krámu.

Teď někteří prodělávají svůj coming out.

Paralela s přiznáním homosexuality je až překvapivě přesná - část komoušů odhazuje demokratické mimikry a deklaruje se za bolševiky, s tím, že se není za co stydět. Druhá část si to přiznat odmítá a projektuje si své popírané komoušství do nenáviděných protivníků - odtud všechny nadávky na "modrobolševiky" (podle vzoru kulaté obdélníky), svazáka Nečase, poukazování na falšovanou Klausovu přihlášku do KSČ atd.

Re: Já doufám, že žádná demokratická pravicová strana

"extrémní" pravice s tradiční pravicí nemá mnoho názorových průniků a sociologicky je tento "politický směr" na pravém spektru zařazen omylem; vezměte si jejich program, poslechněte si řečnění jejich vůdců, verbální projev jejich posluchačů a musí vás napadnout, proč se vlastně vůbec tahle parta rve třeba s anarchisty; proč se tak hlučně a vulgárně vymezují vůči komunistům, když mají stejně uvažujícího voliče, mají stejné cíle, nenávidí stejná zřízení, bojují za stejnou rovnost a spravedlnost pro všechny, projevují se stejně anti amerikanisticky, anti sionisticky, antikapitalisticky ve světě, u nás protidemokraticky, protireformně atd.; nelze přece pravicový důraz na svrchovanost národního státu zaměňovat za nacionální povýšenectví nad jinými národy; nelze pravicový nesouhlas (odpor) s multikulturalistickými tendencemi zaměňovat za štvaní a nenávist k jakékoliv cizí rase; toto jsou jediné oblasti, ve kterých se nějak okrajově přibližují k uvažování pravicového proudu; tím ostatním ani v nejmenším; když už jsme u toho (aniž bych tyto exoty někam zařazoval) - levici (myslím anarchisty) a nácky rozděluje pouze nejednotný názor na chování k cizím rasám a menšinám a rozdílný názor na úlohu národního státu, ve všem ostatním si notují; není nic, co by "extrémní pravici" mohlo k autentické pravici lákat či poutat (a naopak);

Re: Já doufám, že žádná demokratická pravicová strana

pochybnost si dovolím v případě dělení na levici (čssd) a krajní levici představovanou ksčm; pro mě se rozdíl dávno setřel ať už ideovou rétorikou, programovými proklamacemi nebo individuálním vystupováním sociálně demokratických představitelů (zaorálek budiž jako odstrašující příklad velice nebezpečného levičáka); ideový konsensus, společné cíle a stejná cesta k nim, priority jako přes kopírák, podobná mentalita a podobná očekávání jejich voličů, nad tím jako svorník "nepolitické" odbory, ideologicky dobře čitelné a proto oběma stranami podlézavě nadbíhané; spolupráce zmíněných stran není o znečišťování naší politiky extrémní levicí, nýbrž legitimní kooperací dvou podobných levicových subjektů, kterým chybí názorová shoda už pouze ve třech věcech: jak naložit se živnostníky a střední třídou, jak dál v evropské unii a jak dál v severoatlantické alianci (ačkoliv NATO bych si mohl nejspíš také škrtnout)

Re: Já doufám, že žádná demokratická pravicová strana

Jsme

socialisté, jsme nepřátelé dnešního kapitalistického ekonomického systému kvůli

jeho vykořisťování ekonomicky slabých, nespravedlivými platy, nepěkným

hodnocením jedince podle jeho bohatství a prosperity místo odpovědnosti a

výkonu a jsme odhodláni zničit tento systém za jakýchkoli podmínek.(Adolf Hitler, 1927)

Souhrnně

extrémní pravicí jsem nemyslel nacionální socialisty, ale spíš něco ve stylu Le Pena, Haidera, Národní strany, ti nejsou, pokud vím, co se týká ekonomického programu výrazněji vlevo, než ODS.

Co se týče Hitlera, souhlasím, že je falešné řadit jej napravo, ovšem matoucí je tvrdit, že neměl s pravicí pranic společného a byl levičák jak poleno. Velmi dobře si notoval s konzervativní pravicí na téma nacionalismu a militarismu (to bylo vždy pro socdem a komunisty fuj), jeho voliči byli ve velké míře živnostníci, velcí sedláci, důstojníci, lidé, kterým se stýskalo po pořádku a císaři. To není typický elektorát krajní levice.

Navíc, pro dnešní sympatizanty hnědé je na prvním a posledním místě nacionalismus, na hloubání o ekonomických problémech je neužije a postoje se dají shrnout větou "hlavně, aby byla práce pro Čechy a sebrat dávky Cikánům".