nejlepší je nejíst vůbec a krom toho když jedu, jsem v Norsku,stačí mi na celý pobyt žvejkat sušenou tresku,kvalitní pastu z lososa a tresky namazat na pečivo a šiška sobího salámu s kvalitním norským sýrem.Jako vitamín pak moruškovou marmeládu.Indiáni a v Norsku Sámové to dělají stejně a mají to upravené s příměsí lišejníku a ještě z toho vaří polévku.Říká se tomu pemikan a používaly ho všechný polární expedice.Výše uvedené si přivážím i do zásoby do Česka a vydrží mi to několik měsíců.Lepší než žrát polskej humus a je to zdravé a pro mne chutné.Doma to můžu i eventuelně vylepšit.Servus :-))

Pěkné. :-)

To jste na tom dobře, když můžete jezdit 100 km a když máte někoho v péči, tak předpokládám, že berete příspěvky zprava..zleva...a neurážejte lid...nikdo po 89 nevěděl, co se tu bude dít za zlodějiny...

Jak vás občas čtu, 25 let už prožíváte samá utrpení. Zlatej socík, že?

Kdo může, nakupuje v Německu - kromě masa je vše levnější nebo na stejné cenové hladině (i zelenina, ovoce a pečivo) a kvalita je nesrovnatelná.

Když jsem si například poprvé otevřel konzervu hrášku, tak jsem koukal jak zjara - kuličky poloviční, chuť sladká a ne škrobová a sladkoslaný nálev byl jako kdysi u nás, než výrobci v rámci šetření přešli na osolenou vodu.

Že je tam levněji již opakovaně vyvrátila NOVA kontrolními nákupy. Že to jinak chutná je dámo tím, že české normy jsou mnohem přísnější a napřiklad zbytkový obsah DDT Němci vůbec neměří, u nás by polovina těchto potravin neprošla zkušebnou. Požívali v padesátých letech pesticidy tak mohutně, že by se v Německu nemohlo farmařit sto let.

je pravda, že se v Česku prodávají hnusné a nechutné potravinym zkuste koupit třeba mléko 3,5 % v německém kaufladu v Dresden a poznáte rozdíl oproti českému mléku, které je tak akorát pro prasata a to je se vším, jsme odpad EU v potravinách.

Mléko je dnes ale dost široký pojem. Které 3,5% mléko máte na mysli? UHT krabicové, lahvové nebo kartonové k rychlé spotřebě? A kolik stojí tam a kolik u nás?

Nepřehánějte! Myslím si, že kdo má ekonomickou gramotnost a mozek, dává si velký pozor, co a za kolik kupuje. Kdo má domácí rozpočet na potraviny neomezený a rád experimentuje v chutích, nemusí se ohlížet, kolik co stojí, a nakupovat "plný košík" podle chuti. S plným košíkem a množstvím položek ale taky roste pravděpodobnost, že v součtu zboží a cenách bude chyba. Ať už je způsobena rozdílem v ceně v regále a cenou v pokladně (snímání druhu zboží čárovým kódem), nebo chybou pokladní (jiný počet nebo špatně označený kód zboží u pečiva, zeleniny apod.).

Sám nakupuji velmi obezřetně, a z vlastní zkušenosti vím, že výdaje na potraviny lze významně omezit výběrovým a slevovým nákupem, pokud jste schopni v paměti udržet ceny nakupovaného zboží. Systém "skákavých cen" (každý týden jiná cena) má za cíl zmást zákazníka a vytvořit alibi pro falešné "akce" a "slevy". Obchodník - podvodník...

Na to je však třeba mít doma mrazicí box a možnost uskladnit větší množství do zásoby, když se naskytne příležitost k výhodnému nákupu. Pak si nemusíte dělat starosti, co budete jíst zítra, v neděli... Jenom sáhnete do zásob. Zásoby pak doplňujete, když máte příležitost nakoupit levně. To je jedna ze strategií, které obchodníkům maří jejich záměry "zblbnout zákazníka" neustálými cenovými skoky většiny zboží, které není závislé na cenách velkoobchodních a sezónních, ale jen na libovůli manažerů, kteří cenovou politiku řídí.

A je dobré mít na paměti, že dokud máte peníze v peněžence, jste pánem situace vy. Jakmile máte plný koš a platíte u pokladny, pánem situace je už obchodník. :-P

Kde nakupuji? V Kauflandu. Tento prý nejlevnější (bejvávalo!) řetězec je v současné době nejziskovější. Levným zbožím to určitě není.

Nepochybně míněna nižší cena "v tomto regálu". Člověk nejspíš nemá v hlavě aktuální cenu té dané věci na druhém konci města, natož za hranicemi a s aktuálním koficientem 1:27,563. A navíc je to nejspíš naopak: nižší cena (nákupčí supermarketu je významný odběratel) vede k nižší kvalitě.

Sám člověk ale pány Oligopola ani toho druhého nepřepere a nutit je k chování pro mě výhodnému nějak státně taky nejspíš není cesta. Celému systému se ale můžete do jisté míry vyhnout a nakupovat od "soukromníků" a - módní slovo - používat základní suroviny. Na palačinky nemusíte kupovat více či méně pochybnou nutelu, stačí koupit kakaový prášek (klidně dražší, spotřeba je mizivá), kousek másla a cukru a buď to smíchat v hrníčku nebo nandat na teplou placku. A když to celé posypete drcenejma oříškama... Čas to chce spíš ze začátku, aby se to člověk naučil: zjistil, kde je patřičný obchod, vysondoval příslušné sousedy a vyzkoumal přijatelné recepty.

Tak to máte štěstí, že Vám na to příjem stačí. Jako důchodce ( bývalý VŠ ) jsem nucen kupovat potraviny v akcích, ve slevách a co nejlacinější.

A co ubrat na kvantitě a zaměřit se na zdravé potraviny?

Jsem rád, že někdo konečně otevřeně popřel tu hloupou mantru "zákazník vychovává obchodníka, ten mu nabízí, co zákazník chce". Ačkoliv s přerodem potravinářství k výrobě potravin lze o vysoké kvalitě "produktů" mluvit jen velmi opatrně, přesto se dá říct, že obchody běžně nabízejí deset z deseti produktů špatné kvality. A že by reagovali na zájem nebo nezájem zákazníka a měnili nabídku? Těžko. Takový supermanažer někde v cizině prostě koupil dvacet kamiónů hnusných sušenek z palmového oleje a náhražek, tak je nechá zavézt a budou ležet v regále tak dlouho, dokud se nevyprodají.

Je to tak. Český zákazník vůbec nerozhoduje. To je jen klišé. Ve skutečnosti rozhodují nákupčí retailových sítí. Tam se odehrává rozhodující boj. Tento nekompromisní konkurenční střet sahá až do 90. let, kdy bylo cílem nových skupin jako je Ahold, Tesco či Rewe vytlačit české subjekty, což se v podstatě z 99% podařilo. Bohužel se z tohoto přístupu stal jakýsi český standard a stále to přetrvává.

Naopak viděl jsem marketingové průzkumy chování českých zákazníků a nedopadli jsme v rámci Evropy zase tak strašně (z hlediska fokusu na cenu). V čem jsme jasné jedničky, jsou krádeže v obchodech.

Pane Kohoute, Vaše starosti bych chtěl mít. Patřím mezi nezanedbatelný počet našich důchodců, jejichž důchod se pohybuje cca 1000 Kč pod oficiální hranicí bídy. Zkuste jednou nakupovat při příjmu 8350 Kč/měs. a potom Vás budou zajímat zcela jiné věci.

Pan Kohout by zase rozhodně nechtěl mít vaše starosti. Já také ne. Možná vůbec nikdo.

Zhoršující se kvalita potravin na tuzemském trhu není způsobena jen hrabivostí zahraničních koncernů typu Mondelez (ničitel tradičních piškotů), ale i tuzemskými podniky. A nezapomeňme, že největším potravinářským producentem ČR je firma patřící jistému Burešovi.

Mám s výrobky podniku Agrofert poněkud jiné zkušenosti. S nekvalitou jsem se zde nesetkal na rozdíl od dováženého šmejdu z Polska, Číny a jiných asijských zemí, dokonce i z Německa. Jakou kvalitu asi mohou mít masné výrobky když zvíře je vychováno v Polsku, poraženo v holandsku, zpracováno v Německu a prodáváno v ČR? Žádnou. A o tom to je. Zvíře, chované v ČR, tam i poražené, zpracované a prodávané má nesouměřitelnou, lepší kvalitu. Stačí se podívat na zemi původu. Pokud je zde napsáno "made in EU", není vyloučeno, že na zpracování zvířete se podílí 28 evropských států (to sice přeháním, ale možné to je). Podle toho také vypadá kvalita. Podle mne zásadní chybou byl odchod od státních a oborových norem, které kvalitu nařizovaly a jejich nedodržování bylo trestné.