Buček: To určité napětí mezi historickou substancí a nově vloženým dodává stavbě něco specifického, ale nesmí jít o samoúčelné úpravy. Práce s historickým památkovým domem nás učila pokoře, dokonce jsem se v určitých chvílích přistihl, že uvažuji jako památkář. Domnívám se, že rozhodnutí, zda stavět nové nebo revitalizovat je rozhodnutí konkrétní stavby, těžko obecně radit. Líbí se mi v Čechách konverze DOX Ivana kroupy, Přikrylova galerie v Lounech, Arcidiecézní muzeum studia HŠH, v Evropě určitě londýnská Tate Gallery architektů Herzoga a de Meurona... Bourání schvaluji pouze v případě vzniku vyšší kvality, z toho důvodu jsme v Sialu těžce snášeli demolici Hubáčkova a Masákova obchodního domu Ještěd. 19.2.2014 22:23

Buček: Dobrý postřeh, hezký večer! 19.2.2014 22:28

Buček: Byl jsem u obou posledních světových výstav v japonském Aichi 2005 i Shanghai 2010 jako architekt českého pavilonu a proto se mohu, myslím, zcela profesionálně vyjádřit ke kvalitě návrhu brněnského dua pro Milano. Doufám, že těch 20 000 denních návštěvníků se v pohodě dostane na střechu pavilonu do exteriérové expozice po jednom otevřeném schodišti, že zbytek přežije i výstup do druhého a třetího nadzemního patra expozice, že bude dost převlékacích kabin, tak aby zanedbatelné procento návštěvníků si mohlo jít v parném milánském létě zaplavat do českého bazénu bez nutné bazénové technologie, doufám, že v pavilonu nezačne hořet, protože bez požárního schodiště by mohl nastat problém. A když jsem návrh poprvé viděl, zdálo se mi, že hlavní nápad- český bazén vychází ze špatně zkopírovaných lázniček od atelieru BIG v Kodani. 19.2.2014 22:57

Buček: Učím na liberecké Fakultě umění a architektury, dnešní mladá architektonická generace se zase tak příliš uvažováním neliší od naší, ale má velkou výhodu v možnosti studovat v zahraničí, jezdit na stáže, poměřovat výsledky evropským metrem. Českému architektonickému školství bych popřál více financí, tak, abychom mohli přivítat hostující architektonické Star, možná v první fázi by stačilo, aby alespoň magisterský stupeň studia probíhal v angličtině, tak jak je běžné na většině evropských škol. 19.2.2014 23:09

Buček: Pokud českou architekturu sledujete pravidelně za delší období, zjistíte, že za posledních 20 let prodělala docela bouřlivý vývoj, pravidelně vydávané Ročenky české architektury přinášejí výběr stovky kvalitních architektur každý rok. Zkvalitnilo se architektonické školství, zlepšila se informovanost veřejnosti o architektuře, vznikly nová periodika. Osobně vidím kardinální problém české architektury v malé působnosti České komory architektů. Výběrová řízení na často extrémně rozsáhlé projekty jsou vypisovány bez architektonických soutěží, jediným kritériem výběru je nejnižší cena, často na 30 procentech z ceny honorářového řádu. Je to prostě začarovaný kruh, kde architekti soutěží, kdo upeče nejlevnější rohlíky, nikdo ale neposuzuje, zda jsou vůbec k snědku. 19.2.2014 23:42

Buček: Milá Zdeňko, děkuji za hezkou, ale pro mne určitě nejtěžší otázku. V Sialu jsem v sedmdesátých letech nepracoval a je pro mne docela těžké srovnávat hodnotová měřítka tehdejší a dnešní kanceláře. Obecně se dá říct, že Sial jako ateliér 02 v rámci Stavoprojektu Liberec byl určitě komplexnější kancelář se sedmdesáti lidmi na palubě, kde kromě architektů , stavařů, statiků byli zastoupeny i všechny profese. Taková velikost komplexní kanceláře je dnes v Čechách vzácností, v dnešním Sialu máme dlouhodobě stav asi dvaceti architektů, stavařů a statiků bez profesí. Hodnoty jako je morálka, určitý druh lidské soudržnosti, snaha o originální uchopení úkolu a kontaktní spolupráce architektů a inženýrů i v dnešním Sialu považujeme za podstatné. 20.2.2014 0:27