ODPOVĚĎ (19.9.2007 11:02) Položil jste mnoho otázek současně. Pokusím se odpovědět aspoň na některé. Nepochybně jsou stále ještě české vysoké školství a výzkum nedostatečně financovány, zvláště když uvážíme, že usilujeme být v těchto oblaste konkurenceschopní s vyspělými evropskými zeměmi. Můžeme diskutovat o tom, zda více chybí veřejné prostředky nebo soukromé, ale z obou těchto zdrojů bychom navýšení financí potřebovali. Je ale také pravda - a to je možná ještě závažnější skutečnost - že s existujícími penězi se nehospodaří vždy dobře. Například peníze na vědu se rozdělují mezi 20 poskytovatelů a není žádným tajemstvím, že v mnoha oblastech se nedaří dosahovat žádných mezinárodně relevantních vědeckých výsledků, někde dokonce vůbec žádných výsledků. Proto vítám současné snahy o reformu vysokoškolské a výzkumné politiky, která by měla přinést mimo jiné i efektivnější rozdělování a nakládání s finančními prostředky, které jsou k dispozici.

ODPOVĚĎ (19.9.2007 11:10) Samozřejmě připravujeme řadu projektů pro evropské strukturální fondy, protože stojíme před příležitostí, která se již v tomto rozsahu nebude opakovat. Z nejrůznějších projektů, na kterých pracujeme, bych připomenul především Středoevropských technologický institut, na němž se kromě MU podílejí i další brněnské unverzity a ústavy Akademie věd. Tento projekt ve výši 10 miliard Kč by byl významný nejenom pro univerzity či město Brno, ale pro celou Českou republiku, protože by zde vytvořil kvalitní vědeckou infrastrukturu srovnatelnou se špičkovými pracovišti v západoevropských zemích. Příprava takového projektu je velmi náročná a už v této chvíli jsme do ní vložili miliony korun. Ještě více než peníze je ale důležité dobrovolné nadšení vědců, manažerů a dalších lidí z prostředí univerzit, kteří takový projekt chystají. Špatná připrava operačních programů ze strany státu je tak trochu hazardem a představuje riziko nejen z hlediska vydaných financí, ale i z hlediska motivace lidí. Projekty možná nejsou ohroženy, ale už nyní je jasné, že bude velmi složité je v daném časovém rámci úspěšně realizovat.

ODPOVĚĎ (19.9.2007 11:13) V příštím roce budeme přijímat zhruba tolik uchazečů kolik letos. Masarykova univerzita má nyní kolem 40 tisíc studentů, což je velikost, o níž jsme uvažovali ve svých dlouhodobých strategických plánech. A nepředpokládám, že by se měla v budoucnu výrazněji měnit.

ODPOVĚĎ (19.9.2007 11:18) Tento systém používáme více než rok a určitě se osvědčil. Je využíván jak pedagogy, tak samotnými studenty a ohlasy zevnitř univerzity jsou pozitivní. Chci ale zdůraznit, že význam tohoto systému není v sankcích, ale v prevenci. Jeho existence totiž brání těm, kteří by chtěli postupovat nepoctivě, aby se toho odvážili. Určitě odhalování plagiátů ale nenahrazuje povinnost učitele číst práce svých studentů a není to systém, ale pedagog, který nakonec rozhoduje o tom, zda práce je plagiátem či nikoli.

ODPOVĚĎ (19.9.2007 11:24) Testy společnosti Scio používá pouze jedna z našich devíti fakult. Rozlišme ale dvě věci - systém testů zkoumající studijní předpoklady a konkrétní produkt společnosti Scio, která takové testy nabízí. Zkoumání obecných studijních předpokladů je metoda využívaná v řadě zemí a univerzitám poskytuje vhodnou informaci o tom, kteří studenti mají při studiu dobrou šanci uspět. Tuto metodu výběru uchazečů používáme i na naší univerzitě ve formě vlastního Testu studijních předpokladů.

ODPOVĚĎ (19.9.2007 11:29) Koncepce studia na naší univerzitě skutečně předpokládá, že určitou část kreditů může student získat z předmětů mimo studovaný obor, které si z celouniverzitní nabídky vybere podle vlastního uvážení. Umožňuje mu to dotvářet si vlastní profil studia podle svých preferencí a posiluje to univerzitní charakter vzdělání. V českém prostředí to může působit neobvykle, ale na dobrých zahrančích univerzitách je to běžná praxe. Tento systém rozvíjí také určité dovednosti, student musí více přemýšlet o strategii svého studia a musí projevit jistý stupeň odpovědnosti. A to jsou dovednosti, které jsou pro uplatnění na pracovním trhu velmi důležité.

ODPOVĚĎ (19.9.2007 11:36) Vysoké školy byly myslím v kritice velmi zdrženlivé. Dlouhodobě jsme nicméně upozorňovali na problémy s přípravou operačních programů v gesci MŠMT, což lze doložit například na usneseních České konference rektorů. Pomoc jsme samozřejmě nabízeli, a to opakovaně. Ostatně úspěšně připravit možnost čerpání evropských prostředků pro tzv. velké projekty v rámci operačního programu výzkumu a vývoje pro inovace vůbec nejde bez spolupráce státních orgánů s klíčovými výzkumnými institucemi v České republice. Bohužel dobře dosud neprobíhala samotná příprava na úrovni ministerstva a nebyla ani dostatečně využita možnost spolupráce s univerzitami a Akademií věd při koncipování operačních programů.

ODPOVĚĎ (19.9.2007 11:43) Připravujeme otevření studijního oboru Soudobé dějiny na Fakultě sociálních studií, který vhodně doplní nabídku oborů na naší univerzitě. Soudobé dějiny připravují politologická pracoviště v součinnosti s Historickým ústavem FF a v úzké spolupráci s Ústavem soudobých dějin AV ČR. Pokud jde o vaši druhou otázku, nikdy nelze samozřejmě vyloučit zneužití státem budovaných ústavů pro politické cíle. Nicméně vítám každou iniciativu, která nám umožňuje kvalifikovaně se zabývat naší minulostí, zvláště dosud velmi citlivým obdobím komunistické diktatury. Je povinností akademické obce udělat všechno pro to, aby se vaše obavy ve věci Ústavu pro studium totalitních režimů nenaplnily.

ODPOVĚĎ (19.9.2007 11:53) Nedávno jsem se vrátil ze setkání zástupců Evropské univerzitní asociace s reprezentaty asijských univerzit, které se konalo v Kuala Lumpur. Kromě spolupráce byla kupodivu jedním z hlavních témat právě problematika žebříčků univerzit a otázka jaká jí má být přiládána při univerzitní politice váha. Převládající názor byl, že žebříčky snad dobře vypovídají o postavení univerzity v globální soutěži podle kritérií vyhovujících především univerzitám v anglicky mluvicích zemích, ale neříkají všechno o kvalitě univerzity, která musí být poměřována také např. jejími funkcemi v regionu a národním kontextu. Osobně se nicméně domnívám, že pro Masarykovu univerzitu, která chce být prestižní evropskou vzdělávací a výzkumnou institucí, je dobré postavení v relevantních žebříčcích také důležité. Význam žebříčku tedy nesmíme přeceňovat, ale bylo by chybou se alibisticky tvářit, že na něm vlastně nezáleží, a že se v něm české univerzity umísťovat nemusí.

ODPOVĚĎ (19.9.2007 12:00) Hudební nadání bohužel nemám, takže tyto aktivity zcela přenechávám svému jmenovci z kapely Mňága a Žďorp. Pokud jde o vážnou část vašeho dotazu, tak ze srovnání pravidelných výzkumů uplatnitelnosti čerstvých absolventů MU vyplývá, že počet odcházejících do zahraničí se postupně snižuje. Myslím, že dnes můžeme v mnoha oborech nabídnout výborné podmínky pro výzkumnou práci a např. přístrojové vybavení je srovnatelné se zahraničními pracovišti. Naopak se k nám vracejí pracovat někteří úspěšní absolventi zahraničních doktorských studijních programů. To platí třeba pro pracoviště umístěná v nově budovaném univerzitním kampusu.

ODPOVĚĎ (19.9.2007 12:08) Děkuji za příznivé hodnocení. Nedávno jsem v jednom článku napsal, že absence promyšlené vysokoškolské politiky brzdí rozvoj univerzit, tedy alespoň těch lepších, které chtějí uspět v evropském vzdělávacím a výzkumném prostoru. Tyto obecnější problémy jsou nyní doprovázeny i určitou personální a organizační nestabilitou na ministerstvu školství, která některé naše aktivity přinejmenším komplikuje. Na druhé straně univerzita je na státu nezávislou veřejnoprávní institucí. Ministerstvo školství není náš nadřízený orgán a tudíž o skutečném ohrožení není možné hovořit. Univerzita je dost silná na to, aby - doufám že dočasné - problémy na úrovni ministerstva dokázala překonat.

ODPOVĚĎ (19.9.2007 12:14) Tento systém jsme zaváděli postupně řadu let a začal s tím už můj předchůdce rektor Zlatuška. Musím říct, že nebylo vůbec jednoduché přesvědčit akademickou obec o výhodách tohoto systému. Dnes o tom ale nikdo nepochybuje a nebyrokratické, přehledné a uživateli vstřícné studijní prostředí je samozřejmou součástí života na naší univerzitě. Je to sice naše obrovská konkurenční výhoda, ale přesto bych přál i jiným vysokým školám, hlavně jejich studentům a pedagogům, aby se jim něco takového podařilo zavést.

ODPOVĚĎ (19.9.2007 12:22) Počet studentů nepochybně musí být jedním z podstatných kritérií, podle kterých se přidělují finanční prostředky. Již dlouho nicméně usiluji o to, aby do systému financování vysokých škol byla zavedena také kvalitativní kritéria, která nyní postrádáme. Je trochu zvláštností našeho systému, že například výzkumná činnost je téměř výhradně financována prostřednictvím účelových dotací, resp. z různých typů vědeckých soutěžích o granty, ale jen nepatrně se odráží v institucionálním financování vysokých škol. Ovšem velký počet absolventů nemusí nutně znamenat, že klesá kvalita výuky. Přizpůsobením studijního prostředí a didaktiky lze docílit toho, že z univerzit odcházejí skutečně kvalitní absolventi. Je-li tomu tak se pozná mj. na jejich úspěšnosti na pracovním trhu. Z tohoto hlediska jsou nepochybně absolventi naší univerzity kvalitní, protože jejich nezaměstnanost je dlouhodobě mimořádně nízká.

ODPOVĚĎ (19.9.2007 12:28) Spíše je to tak, že vysokoškolské vzdělání poskytuje člověku větší míru svobody. Nejde jenom o konkrétní znalosti, které získá, ale o řadu dovedností, které mu usnadňují svobodný pohyb na pracovním trhu a ve společnosti vůbec. Vysokoškolské vzdělání není jen souborem získaných informací či faktů, ale má i řadu socializačních funkcí. Všechny skutečnosti ukazují, že velký počet vysokoškolsky vzdělaných lidí je pro jednotlivce i společnost z ekonomického i sociálního hlediska přínosem. A je tu ještě jedna věc, na kterou zapomínáme: vzdělání je hodnota sama o sobě a měli bychom být rádi, že o vzdělání má tolik lidí zájem a že jim ho můžeme poskytnout.