ODPOVĚĎ (17.4.2008 11:43) Vaši informaci beru velmi vážně. Jde o věc, kterou nemohu nechat jen tak a proto Vás žádám, abyste mě navštívila ä sdělila podrobnosti (nebo mně je alespoň napsala), abych mohl začít se šetřením této věci. Pokud obdržím jakékoliv konkrétní informace, se zahájením takovéhoto šetření, popř. i podáním podnětu k orgánům činným v trestním řízení, nebudu váhat. Jakkoliv doufám, že se mýlíte, tak takovouto věc bych rozhodně na UK netrpěl. Na některé obory kvůli velkému převisu poptávky přijímací zkoušky fakulty ponechat musí, ale vždy musí jít o rovné podmínky.

ODPOVĚĎ (17.4.2008 11:44) Metodika sestavování těchto žebříčků má řadu kritiků, kteří mají v mnohém pravdu. Přesto vnímám naši nynější pozici mezi 250. a 300. místem (z asi 17 000 VŠ na světě) jako velmi užitečnou zpětnou vazbu a výzvu. Tyto žebříčky odrážejí hlavně intenzitu a kvalitu vědecké práce a kontakt sudentů s ní, a to jsou přesně priority, na kterých celou řadou konkrétních každodenních kroků pracujeme.

ODPOVĚĎ (17.4.2008 11:44) Jen tak mimochodem, Albert Einstein na pražské univerzitě pracoval, v budově Přírodovědecké fakulty ve Viničné ulici to připomíná pamětní deska. Týmy, které patří k těm, kdo udávají další směřování svých oborů, na UK máme, i když nějaké oficiální TOP TEN neexistuje. Např. zrovna v těchto dnech vrcholí oslavy 50 let naší egyptologie, která k takovým týmům nepochybně patří.

ODPOVĚĎ (17.4.2008 11:56) Snažím se pravidelně číst výstupy ze studentského hodnocení výuky, které je na všech fakultách povinné a výtku podobné té Vaší jsem nezaznamenal. Tím ale nechci říci, že všude je nárůst počtu studentů, ke kterému zejména po roce 2000 došlo, bez chyby zvládnutý i ve skromných finančních podmínkách se situace dále zlepšovat musí. Další významné navýšení počtu studentů na UK již není možné.

ODPOVĚĎ (17.4.2008 11:57) Snahu posílit financování těch subjektů, které prokazují schopnost kvalitně vědecky pracovat, a to na úkor těch subjektů, které douhodobě prokazují v této věci neschopnost, samozřejmě vítám. Problém vidím v metodice, jak výsledky přepočítat na peníze, zejména když výsledky znamenají v různých vědních oborech dosti různé věci. To je problém hlavně z pohledu společenskovědních oborů. Reforma v kontrastu s evropským (a celosvětovým) trendem neposiluje výzkum na VŠ. Za "vadu na kráse" považuji také důraz na podporu aplikovaného výzkumu, když na veřejných financích je především existečně závislý nepostradatelný výzkum základní.

ODPOVĚĎ (17.4.2008 11:57) Soukromá spoluúčast má být požadována u aplikovaného, naštěstí nikoliv u základního výzkumu (kde je standardním výstupem publikace se solidním impaktem). Nicméně jsou obory, které lze považovat za aplikované, a přesto budou soukromou spoluúčast hledat obtížně nebo nebude dobré, aby ji hledaly (zde mám na mysli především některé studie v lékařství, kde může být tlak soukromého investora na zatajení výsledků, které jsou pro jeho obchodní zájmy nepříznivé, morálně nepřijatelný). Toto jsme v navržené reformě rozporovali, do značné míry s úspěchem.

ODPOVĚĎ (17.4.2008 12:08) Není ambicí UK vybudovat jeden celouniverzitní kampus a tam soustředit vše, fakulty humanitní, přírodovědné, teologické, lékařské, fakultní nemocnice, archivy atd. To by nejen bylo mimo veškeré finanční možnosti, ale ani by to podle mého názoru nebyla optimální cesta a ztratilo by se tím i sepětí univerzity a Prahy. Snažíme se jít cestou minikampusů a místně koncentrovaných funkčních celků. Příkladem budiž Albertov, centrum Prahy, Hostivař, Hradec Králové, Plzeň a nově např. Vestec u Prahy, kde UK (zejména Přírodovědecká fakulta a 1. lékařská fakulta) a ústavy Akademie věd zpracovávají projekt na založení Biotechnologického centra.

ODPOVĚĎ (17.4.2008 12:14) Snaha vyjít vstříc jednoznačnému požadavku veřejnosti v uplynulém desetiletí co nejrychleji navýšit počet vysokoškolských studentů - o to při úrovni veřejného financování, které je asi třikrát horší, než v civilizovaném světě - může v některých případech vést k osobním zkušenostem, o kterých píšete. I přesto cením celkový nárůst výkonu a kvality univerzity, tak jak se odráží např. v její solidní pozici v mezinárodních žebříčcích. Jak se lze přesvědčit ve výročních zprávách (k nahlédnutí na www.cuni.cz), studijní núspěšnost v prvním ročníku je v případě bakalářského studia 16%, u tzv. dlouhých magisterských programů (medicína, právo) 10%. Uchazeči si ovšem do značné míry mohou vybrat mezi fakultami, které preferují přísné přijímací řízení (a ti, kdo jím projdou, už pak mají velmi slušnou šanci dostudovat), a těmi, které dávají většímu počtu uchazečů šanci prokázat své schopnosti nejen při jednorázové přijímací zkoušce, ale i během prvního semestru či dvou. Děkuji za všechny otázky, přislo jich opravdu hodně a proto jsem nestihl na všechny odpovědět, za což se omlouvám. Těším se na další takovéto setkání se čtenáři Lidovky.cz, srdečně zdraví Václav Hampl