ODPOVĚĎ (16.10.2007 10:53) Na VŠCHT Praha se pyšníme tím, že je tomu naopak. Prakticky všichni studenti jsou zapojeni do práce na výzkumných projektech, spolupracujeme s řadou ústavů Akademie věd ČR. Na ústavech AV ČR se školí kolem 20 % studentů doktorských studijních programů, řada pracovníků AV ČR u nás přednáší. Počet společně řešených grantových projektů jde do desítek. Máte pravdu v tom, že bychom měli být ještě více otevření. Mezi akademickými a vědeckými pracovníky školy je přesto řada absolventů jiných českých vysokých škol.

ODPOVĚĎ (16.10.2007 10:54) Při stále rostoucím počtu vysokoškolských studentů a zájmu uchazečů o studium bude zřejmě nevyhnutelné zvýšit podíl soukromých zdrojů na financování škol. Zavedení „odloženého“ školného, kdy student splácí školné až po dosažení určité mzdy, bude muset předcházet systém studentských půjček na vzdělání. Na posledním sněmu Svazu průmyslu a dopravy 1.10. t.r. prohlásili „kapitáni průmyslu“, že jsou připraveni pomoci technickým školám v kompenzaci školného systémem podnikových stipendií. VŠCHT Praha zůstane i do budoucna náročnou školou. Každý rozumně uvažující mladý člověk přeci ví, že náročnost ve studiu je cesta k budoucímu úspěchu.

ODPOVĚĎ (16.10.2007 10:57) Už od starověku se žehrá na zkaženost mladé generace a přesto jsme se od té doby jsme jako civilizace leccos nového naučili. Je celá řada špičkových absolventů středních škol, které je opravdu radost na naší škole učit. Jsou samozřejmě i studenti horší a podprůměrní. Jednou z radostí vysokoškolského učitele je ale situace, kdy se po několika letech potká se studentem, který při zkoušce prošel jen taktak a při závěrečné statní zkoušce je vidět, co vše mu absolvování školy dalo. Takže buďme optimisté, nová generace není horší, je jen trochu jiná, sebevědomější a samostatnější.

ODPOVĚĎ (16.10.2007 10:58) Děkuji za pozdravy i za Vaše kladné hodnocení. Takové zprávy mne vždy velmi potěší, pomáhají mně i mým kolegům načerpat novou energii. Snažíme se i nadále nesnižovat laťku, a to především v navazujících magisterských programech. Přeji Vám mnoho úspěchů. Pozdrav své mladší dceři Marianě určitě vyřídím.

ODPOVĚĎ (16.10.2007 10:59) Neznám ani Váš obor, ani situaci na VUT Brno před patnácti lety. Ze své zkušenosti ale mohu říci, že studenti, kteří mají zájem, získají během svého studia kromě teorie i dostatek praktických poznatků. Vysoká škola by studenty měla především vybavit mimo nezbytného množství znalostí i schopností přemýšlet o problémech a nalézat jejich řešení. Výchova specializovaných absolventů pro potřeby jednoho konkrétního zaměstnavatele (musel by to ale být zaměstnavatel s neměnnou každoroční potřebou desítek absolventů) by snad mohla být doménou malých soukromých vysokých škol. Dnes se všichni absolventi vysokých škol musí vzdělávat po celý život, proto počáteční období na „zapracování“ nevidím jako zásadní problém.

ODPOVĚĎ (16.10.2007 11:00) O problémech návratu českých vědeckých a pedagogických pracovníků ze zahraničí slýchám, zkušenost z naší školy je ale opačná. V nadcházejících měsících se vracejí dva naši absolventi po několikaleté zkušenosti na prestižních zahraničních pracovištích. Jeden pracoval 5 let na Imperial College v Londýně, druhý 2 roky na University of Alberta v kanadském Edmontonu. Oběma se budeme snažit připravit takové podmínky pro práci, aby neuvažovali o rychlém odchodu jinam.

ODPOVĚĎ (16.10.2007 11:01) Zcela s Vašimi názory souhlasím. Ano, vzhledem k demografické křivce a stále se šířící nabídce studia netechnicky zaměřených oborů zájem o techniku klesá. Nejen v České republice. Na druhou stranu nelze potvrdit Vaši domněnku, že úměrně tomu klesá kvalita uchazečů. My dlouhodobě operujeme náročností studia, což odrazuje ty, kteří to nemyslí příliš vážně a v dostatečné míře láká ty, kteří přemýšlí nad svojí budoucností. Sázíme na svéprávnou volbu mladých lidí a jsme příjemně překvapeni jejich uvažováním. Při propagaci studia u nás nesmíme lhát, nicméně s použitím ověřených údajů se v komunikaci orientujeme přesně na to, co uvádíte, totiž prestiž, perspektivu uplatnění a nadprůměrné finanční ohodnocení. Mnoho z Vašich námětů v našich propagačních materiálech naleznete.

ODPOVĚĎ (16.10.2007 11:03) Ukončené vysokoškolské studium je i tříleté bakalářské studium, profesně zaměřené. V celém světe dnes převládá „hlad“ po vzdělání, kterému není možné bránit. A není to podle mého názoru trend nežádoucí, právě naopak. Vysokoškolské vzdělání pomáhá kultivaci osobnosti, otevírá nové obzory, činí člověka konkurenceschopnějším na pracovním trhu. České vysoké školství prošlo v posledních 17-ti letech nebývalým vzrůstem studijních příležitostí, počet vysokoškoláků se více než ztrojnásobil. Po tomto kvantitativním růstu musí následovat růst kvalitativní. Vysoké školy je třeba začít hodnotit a rozlišovat. Nemůžeme si dovolit, především z důvodů financování, aby všechny české vysoké školy aspirovaly na statut výzkumné univerzity s právem udělovat tituly ve všech třech stupních, tedy bakalářském, magisterském a doktorském. Musíme usilovat o kategorizaci českých vysokých škol, a těm nejlepším také poskytnout nejlepší finanční podmínky, zároveň od nich samozřejmě vyžadovat mimořádné výsledky.

ODPOVĚĎ (16.10.2007 11:10) Řada našich akademických a vědeckých pracovníků je absolventy jiných škol než VŠCHT Praha. Omezit zaměstnávání vlastních absolventů je v naší malé zemi problematické, protože analogické studijní programy jsou vyučovány jen na několika málo dalších školách. Souhlasím s Vámi v tom, že podmínkou pro zaměstnání vlastního absolventa by měl být několikaletý postdoktorální pobyt v zahraničí. Je potěšující, že několik mladých kolegů takovou přípravou již prošlo a já věřím, že jejich počet bude vzrůstat.

ODPOVĚĎ (16.10.2007 11:12) Biopaliva 1. a 2. generace jsou klasifikována jako „alternativní“ paliva a tak je třeba je chápat i v širším významu tohoto slova. Jde o přechodné řešení, které je lidstvo v současné době schopné technicky zvládnout, než bude připraveno na využití jiných zdrojů energie, např. energie vodíku. Primárně nejde o řešení nadprodukce zemědělských plodin, ale využití neobdělávaných ploch k pěstování plodin pro nepotravinářské (energetické) účely. Zdražení potravin už nastalo a veřejnosti je podsouváno, že za to mohou právě biopaliva, byť jejich výroba v České republice ještě pořádně ani nezačala. Zdražování potravin souvisí se situací na světových trzích a s dostupností jednotlivých potravinářských komodit. V této souvislosti jde o reakci na nižší úrodu obilovin v některých částech světa a enormní rozvoj čínského trhu, kdy Čína vykoupila světové zásoby některých potravinářských komodit, včetně obilovin. Nemyslím si, že by byla pravda, že spalováním bionafty vzniká asi 30x více karcinogenních látek. Bionafta jsou methylestery řepkového oleje (MEŘO), chemicky jde o estery vyšších mastných kyselin s methanolem. Naopak „klasická“ nafta obsahuje celou řadu látek, včetně aromátů apod., a při jejich spalování je daleko větší riziko, že se v exhalacích mohou nacházet zdraví škodlivé látky.

ODPOVĚĎ (16.10.2007 11:13) České vysoké školy zatím nejsou srovnatelné se členy „extra ligy“ světových univerzit. Příčin je několik. Podle mého názoru je to jejich uzavřenost (dokážeme ale být výrazně otevřenější a přitáhnout velký počet vědeckých osobností i nadaných studentů, pokud se u nás nehovoří žádným světovým jazykem?), výrazně nižší finanční prostředky na jednoho studenta či zaměstnance, omezená podpora elitám. Uvedu jeden příklad. Naše škola disponuje v České republice nejvyššími prostředky na výzkum a vývoj na jednoho akademického pracovníka ročně (cca 30 tis. US $). To je ale o jeden řád méně než na Soulské národní univerzitě v Koreji, která se pohybuje kolem stého místa v pořadí světových univerzit.

ODPOVĚĎ (16.10.2007 11:14) Nadací Becario jsme byli osloveni a začali s ní spolupracovat v loňském roce. V dubnu tohoto roku jsme společně uskutečnili soutěž O pohár Becario, kdy se na půdě naší školy utkalo šest středoškolských týmů v experimentech Chemie a světlo. Soutěžící byli po celou dobu pod dohledem odborné poroty. V té zasedli Mgr. Petr Holzhauser z Národního centra pro mladé chemiky, prorektorka VŠCHT prof. Jitka Moravcová, ing. Pavla Topolánková za pořádající sdružení Becario a předseda Akademie věd České republiky prof. Václav Pačes. Soutěž významně pomohla propagaci chemie mezi středoškolskými studenty.

ODPOVĚĎ (16.10.2007 11:15) Situaci na jiných vysokých školách neznám tak podrobně, abych ji mohl nestranně hodnotit. Pokud taková situace nastává, je to špatně. Řešení je dvojí. Prvním je aktivita studentů, zejména těch, kteří jsou členy akademických senátů škol a fakult. Druhým, a to v delším časovém horizontu, je kategorizace českých vysokých škol, jak o ní mluvím v odpovědi na jiné otázky.

ODPOVĚĎ (16.10.2007 11:17) Jak jsem se již zmínil, na vysoké školy se hlásí a je přijímán stále větší podíl mladých lidí. Metody výuky se samozřejmě musí přizpůsobovat jejich schopnostem. Řešení proto vidím ve větší diverzifikaci studijních programů od profesně zaměřených programů s menším podílem teoretické výuky až po velmi náročné programy určené pro "elitu" mezi studenty. My se o to na VŠCHT Praha v posledních letech intenzivně snažíme. Financovaní podle normativu by mělo být doplněno financováním podle kvality školy. Nicméně mé zkušenosti říkají, že minimálně v technických a přírodovědných oborech si školy na kvalitě absolventů velmi zakládají a ze "špatných" studentů se cestou k diplomu buď stanou "dobří" studenti nebo školu nedobrovolně opustí.