ODPOVĚĎ (6.3.2013 13:03) Většinu kvalitní literatury musíte hledat v angličtině: typografie – R. Bringurst: The Elements of Typographic Style, loga – P. Mollerup: Marks of Excellnece, informační design E. Tufte – Envisioing Information… co se týká samotného designu, zde je asi nejlepší podívat se na monografie autorů, kteří vás zaujmou, různé ročenky a nepřeberné výběry Best of… literatury existují kvanta. V češtině mohu doporučit překlad The Brand Gap od M. Neumeiera– skvělý úvod do brandingu pro designéry. Z původní české tvorby mohu doporučit především knihy o typografii: Eseje o typografii od Františka Štorma, Knihy a typografie od Martina Peciny, Praktickou typografii od P. Kočičky a F. Blažka. Klasikou je Hlavsova typografie, nebo Muzikovo Krásné písmo. Ale to už je opravdu pro fajnšmekry.

ODPOVĚĎ (6.3.2013 13:04) Cena se určuje výhradně dohodou mezi zadavatelem a tvůrcem. Na základě nároků zadavatele připravujeme individuální kalkulaci ovlivněnou především délkou zpracování a technologické náročnosti. Nemáme „typické zaměstnance“ jsme tým naprosto odlišných individualit, každý máme jiné dovednosti, zájmy, kulturní zázemí, okruhy přátel…

ODPOVĚĎ (6.3.2013 13:05) Děkuji za pochvalu. Myslím, že nejvíc jsme se trápili s logem Pražské burzy, to bylo několikaměsíční martýrium.

ODPOVĚĎ (6.3.2013 13:07) Záleží, jak se na to díváme – z pohledu referencí jsou to samozřejmě ony velké viditelné zakázky typu ČRo,CzechTourism nebo ČEZ, ale z pohledu uspokojení (naplnění záměru, průběhu práce s klientem atd.) tam patří třeba i nenápadné projekty jako kniha o Architektuře a urbanismu Prahy 3 nebo nedávno vydaný Přehled hub střední Evropy. Strašně nás bavila práce pro týdeník Euro. Nemůžu nezmínit i deset let designování oborového časopisu Typo, které obdrželo red dot design award 2010… práce pro skvělé klienty jako TON, světla Brokis, sklárnu Bomma… to je fakt těžké rozhodování. :-)

ODPOVĚĎ (6.3.2013 13:08) Navržení loga v sobě spojuje obě polohy – většinou nejprve hledáte koncept (nápad, ideu) a pak jeho formu. A v obou fázích je část práce racionální (technická) a část intuitivní (kreativní). Schůzka nad logem pro ČRo byla poměrně pragmatická: hledáme jednoduchý symbol, žádný doslovný obrázek v provedení, které obstojí pro všechny stanice a organizační jednotky. Žádná individualizovaná loga. Ideálně pěkně stylizované R/r…

ODPOVĚĎ (6.3.2013 13:14) Na špičkové úrovni u nás existují tvůrci, kteří odvádějí práci naprosto srovnatelnou se světem. Co je ale problém, je nízká úroveň běžného designu. Český standard je okresní přebor. Ale není to jen vina designérů, velkou část zodpovědnosti mají zadavatelé, kteří kvalitu nevyžadují či dokonce ji často ničí. Co je strašné, je design obalu výrobků masové spotřeby nebo design časopisů a novin (čest výjimkám), tedy ty nejběžnější výstupy grafického designu. Výuku na českých VŠ znám jen z pozice přednášejícího na VŠUP, kde jsem pět let vedl seminář nauky o značkách. Je to extrémně výběrová škola, takže pochopitelně výsledky má, ale na můj vkus studium trvá nepřiměřeně dlouho a režim je příliš benevolentní (i když to se liší ateliér od ateliéru). Rozhodně bych doporučil část studia strávit na zahraničních stážích.

ODPOVĚĎ (6.3.2013 13:15) Dobrou střední grafickou školu vám bohužel neporadím, protože středoškolské prostředí neznám a nesleduji jej. Ale mohu-li něco za sebe doporučit, pak bych zvážil, zda je takto brzká specializace ideální. U pronikavého výtvarného talentu asi ano, nemá cenu uměleckou duši trápit biologií nebo chemií, ale jinak já osobně jsem zastáncem toho, aby (grafický) designér měl co nejširší všeobecný rozhled. Jednak v naší práci pracujete pro různé klienty z různých oborů a schopnost porozumět a orientovat se v jejich oborech je velkým přínosem. A jednak dovednost z jiných oborů (třeba právě matematiky) může velmi výrazně ovlivnit vlastní tvorbu a přinášet do designu zajímavé podněty, jako třeba práce Johna Maedy nebo bratrů Blocklandových.

ODPOVĚĎ (6.3.2013 13:16) Neodevzdáváme práci, za kterou bychom se styděli, takže všechny značky, které jsme navrhli a které úspěšně fungují, mám rád. Specifické postavení má pro mne osobně logo ČEZ, protože je to projekt, kterým jsme „prorazili“ a na kterém jsme za těch deset let odvedli strašně moc práce. Pokud jde o hodnocení značek, obecně je dobré hodnotit tyto atributy zhruba v tomto pořadí: 1. viditelnost: Je logo dostatečně viditelné? Bude vidět všude tam, kde je potřeba vidět? 2. aplikace: Může být logo použito ve všech potřebných aplikacích? 3. konkurence: Je logo rozeznatelné od log konkurence? 4. jednoduchost: Je logo dostatečně výmluvné? Co musí být složitě vysvětlováno, většinou nestojí za pozornost. 5. pozornost: Přiláká logo pozornost? 6. přiměřenost: Je provedení adekvátní účelu? 7. barevná reprodukovatelnost: Lze logo dobře reprodukovat v barvě? 8. černobílé provedení: Funguje logo i v černobílém provedení? 10. modernost vs. módnost a nadčasovost: Je logo dostatečně moderní a nikoliv jen módní? A je dostatečně nadčasové? Obchodní značka není efemérní záležitost a měla by vydržet léta či desetiletí. 11. netisková média: Bude možné logo použít pro filmovou, televizní či internetovou prezentaci? 12. 3D provedení: Lze logo vyrobit jako 3D objekt? 13. atraktivnost: A nakonec: líbí se vám?

ODPOVĚĎ (6.3.2013 13:17) To se asi neshodneme. Logo veřejnoprávní instituce nemá být „zábavné“, tahle kategorie posuzování zde není na místě - my jsme při navrhování loga ČRo sledovali jiné cíle: zapamatovatelnost, dobrou aplikovatelnost a univerzálnost. (viz předchozí odpověď) Záměrně všechny stanice unifikovali, protože šance, že si běžný posluchač zapamatuje cca dvě desítky individuálních značek a spojí si je s ČRo jako institucí, je mizivá. Odlišení stanic a jejich žánru obstarají především vizuály, různá pojetí reklamních kampaní apod. Vysílání rozhlasu se dávno nešíří po rádiových vlnách, internet tohle paradigma naprosto změnil, stejně jako to, že rozhlas přenáší jen zvuk: část vysílání můžete sledovat na YouTube. Stejně tak rychlost přenosu informací není výlučnou doménou rozhlasu, zde opět vedou internetová média. Výlučnost ČRo je dnes v něčem jiném – a to je v kvalitě a důvěryhodnosti. To jsou všechno důvody, proč jsme nehledali figurativní značku, ale abstraktní formu. Vaše hodnocení nesdílím, my jsme s výsledkem naprosto spokojeni a jsem pevně přesvědčený, že za dva roky bude tato značka v povědomí spotřebitelů velmi dobře etablována.

ODPOVĚĎ (6.3.2013 13:18) To věru nevím – loga přece platí klienti, musíte se ptát jich. Ale pokud jste otázku jen špatně formuloval, a pominu-li ten útočný tón, tak vám mohu s klidným svědomím říci, že z veřejného sektoru jsme všechny zakázky získali přes soutěže a výběrová řízení.

ODPOVĚĎ (6.3.2013 13:18) S logem ČRo jsem naprosto spokojen. A to včetně úpravy kerningu (rozestupy mezi písmeny). Částku považuji za přiměřenou, protože rozsah práce, kterou musíme odvést, má podobu pětistránkového seznamu aplikaci, dále odevzdáme devatenáct verzí manuálů značek a jen samotná loga stanic a institucí ve všech požadovaných formátech, prostorových variantách, barevných provedeních čítají na 5500 souborů. Na vypracování toho všeho máme 6 měsíců. Cena byla jedním z posuzovaných kritérií ve výběrovém řízení .

ODPOVĚĎ (6.3.2013 13:20) Pokud se správně pamatuji, něco jako „jsem milovník“. Aspoň tak mi to v Japonsku přeložili. 

ODPOVĚĎ (6.3.2013 13:36) Obecná kritéria jsem už zmínil níže; v moři nabídek bych se orientoval podle referencí a ceny (extrémně nízké nabídky jsou prostě podezřelé stejně jako šunka za 5 Kč). Kolik by mělo stát logo? Na to neexistuje jednoznačná odpověď – ale berte to tak, že grafikovi platíte čas, zkušenosti a tvůrčí dovednost (plus nějakou režii na hw a sw). My jsme raději naše nejnižší přijatelné ceny zveřejnili, abychom klientům dali aspoň orientační vodítko a vyvarovali se zásadních nedorozumění. Když pracujeme na objednávku, máme s klientem domluvené tzv. skicovné, které hradí část našich nákladů v případě, že klient práci nepřijme. Skicovné je pro nás na druhé straně zárukou, že zájem ze strany zadavatele je míněn vážně a že i on do projektu něco investuje.

ODPOVĚĎ (6.3.2013 13:46) Ohledně ceny jsem už odpověděl. Délka přípravy loga je také individuální, z našich zkušeností vyplývá, že minimální doba je měsíc: týden hledáte, rešeršujete, týden skicujete, týden zkoušíte aplikace a týden potřebujete odstup mezi fázemi. K logu malé firmy: U malé firmy existuje minimální šance, že logo vstoupí do širšího povědomí a bude spontánně známé, takže samo o sobě není identifikačním znakem a slouží spíš jako dekorativní prvek. Taková firma může klidně začít bez loga, pouze se vkusně upravenými firemní tiskovinami (šablony nabídek, vizitka), či pěkně vyvedeným štítem nad vstupem… lepší službu udělá dejme tomu prosvětlený štít jednoduše vysazený z Helvetiky, ale malovaný na skle nebo provedený plasticky z nerezu či hliníku, než „logo“ z laciné řezaná folie nalepené na forexovou desku.

ODPOVĚĎ (6.3.2013 13:49) Používání loga v různých provedeních je legitimní a zcela běžný přístup. Ale musí vycházet z nějaké podstaty, musí mít důvod. Modifikovat logo jen na základě momentálního pocitu vede nakonec k rozmělnění jeho výrazu.