ODPOVĚĎ (4.4.2012 10:54) Dobrý den. Nemyslím si, že se o problematice sídlišť a jejich možných rekonstrukcích, rehabilitacích mluví dostatečně. Právě naopak a do budoucna to považuji za velký problém. Příklady ze světa ukazují, že se panelová sídliště dají příkladně rekonstruovat a podstatně zkvalitnit. V Německu se této problematice věnuje Stefan Forster, ve Francii např. dvojice Lacaton & Vassal. Na Slovensku jeden takový příklad právě dokončuje archit. kancelář gut-gut. Doporučuji jejich webové stránky. Rekonstrukce sídlišť je komplexní záležitost, vyžádala by si spolupráci mnoha subjektů, ale úplně na začátku by muselo stát pojmenování kvalit, které je nutné zachovat a pak problémů, které je třeba zlepšit. K tomu myslím vůbec nedošlo a živelné úpravy sídlišť (aspoň podle mě) zatím vedou pouze k jejich zhoršování. Zateplení a nabarvení nepovažuji za řešení, možná právě naopak. Za největší, nepříliš řešený problém považuji kontakt mezi vnitřkem a vnějškem. Tedy jakýsi přechod v podobě polo-soukromých, polo-veřejných prostor, předzahrádek. Momentálně ten předěl tvoří přímka, ostrá hrana a to je málokdy dobře. Město by se na takovýchto akcích mělo spolupodílet. Nevypadá to, že by se mu do toho příliš chtělo. Neplatí to pouze pro Prahu. Náklady na architekta nedokážu úplně přesně vyčíslit, ale v celém procesu je to v zásadě zanedbatelná částka.

ODPOVĚĎ (4.4.2012 11:01) Mohu odpovědět pouze na základě své dosavadní, krátké zkušenosti. S žádným takovým jsem se dosud osobně nesetkal (to neznamená, že takoví neexistují). Tuto otázku byste musel spíše položit architektům, kteří pro developery běžně pracují. Pro Lidové noviny jsem dosud napsal asi 70 recenzí domů a naprostá většina z nich byla postavena pro konkrétní klienty, tedy nikoliv na další prodej. Trochu odbočím. Myslím si, že kvalitní developer se pozná podle toho, že dokáže investovat s delší dobou návratnosti. V Abu Dhabí vzniká podle návrhu Foster and partners tzv. Zero Carbon City Masdar. Město, jehož energie budou získávány čistě ze slunce. Tato investice má spočítanou dobu návratnosti na 40-50 let. To u nás nedělá skoro nikdo, respektive nikdo. Souvisí to s výší úroků bankovních úvěrů, malým kapitálem a krátkostí volebních období. Málokdo se u nás pustí do investice s delší dobou návratnosti než 8-9 let.

ODPOVĚĎ (4.4.2012 11:05) Jeden z nejlepších způsobů dopravy po městě. Určitě pro evropská města s historickými jádry a relativně vysokou hustotou osídlení. V Amsterdamu, Rotterdamu, ale i v Paříži a v Londýně (a dokonce i v Los Angeles) jsem jezdil na kole každý den, v Praze nikoliv. Chodím pěšky a používám MHD. Rád bych se dočkal doby, kdy bude ježdění na kolech v Praze chápáno jako naprosto běžný způsob dopravy a ne nějaká vysmívaná a marginální alternativa.

ODPOVĚĎ (4.4.2012 11:13) Projekt Městské zásahy vymyslela dvojice slovenských architektů Matúš Vallo a Oliver Sadovský. Po nultém a prvním ročníku v Bratislavě jsme společně s kulturní organizátorkou Janou Kosteleckou přispěli k tomu, že se další dvě pokračování odehrály v Praze a v Brně. Tím naše práce na tomto projektu skončila, nicméně on si evidentně dál žije svým vlastním životem. Bez našeho přičinění (myslím Janu a mě) v minulém roce proběhly městské zásahy Košice, architekti Ida Čapounová, Jakub Chuchlík, David Pavlišta a Jan Kadlas společně s Karolinou Jirkalovou připravují Městské zásahy Jablonec, které by měly být vyhlášeny v nejbližších týdnech, architektka Vendula Šafářová se o totéž pokoušela pro Ostravu (nevím s jakým výsledkem). Kdokoliv, kdo má zájem pomoci uspořádat Městské zásahy pro své město by měl kontaktovat dvojici slovenských zakladatelů a domluvit se s nimi. Velkou radost mi dělá, že se zdá, že se pár projektů (ač s větším časovým odstupem) přeci jen podaří realizovat. Architektura (zvláště týkající se veřejného prostoru) je vždy běh na dlouhou trať.

ODPOVĚĎ (4.4.2012 11:17) Ano, staví. Minulý víkend jsem např. navštívil dvě kavárny a jedno bistro (Tungsram, Alfa, Franz) navržené architektem Martinem Hrdinou, které jsou skvělé a jejich recenze vyjde v Lidových novinách tuto sobotu. Ze staveb dokončených v Brně v posledních letech mám velmi rád obchod Denisy Nové od Jiřího Zhoře v pasáži Fuchsovy (dnes) Komerční banky na náměstí Svobody, bazén na Kraví hoře a rekonstrukci Wannieck gallery od týmu DRNH.

ODPOVĚĎ (4.4.2012 11:23) Tuhle odpověď berte jako ničím nepodloženou spekulaci, ale ptal jste se na mé vlastní vysvětlení. Zvláště u bytové výstavby mám následující pocit: Developer si na realizaci půjčí od banky, polovinu peněz ukradne a druhou prostaví. Následně zkrachuje a bance připadne realizovaný projekt s maximálně poloviční hodnotou vložených peněz. Banka však realizovaný komplex prodat nechce (nemůže) a proto předstírá, že jeho hodnota je původní částka. Tím se byty stávají neprodejnými a zůstávají prázdné. Nicméně fungují jako virtuální peníze, bankovní položka dvojnásobné než skutečné hodnoty. Není tedy v nikoho zájmu byty prodat za jejich skutečnou hodnotu. Banka tak musí nést náklady spojené s údržbou (např. temperováním), ale ty jsou zřejmě srovnatelné s náklady na obhospodařování srovnatelné sumy ležící na kontě.

ODPOVĚĎ (4.4.2012 11:29) Dobrý den, myslím si, že pan primátor primárně řeší otázku personálií ve své vlastní straně, v krajské organizaci ODS a následně na magistrátu a to je tak zhruba vše. Což asi není málo. Stav ve kterém se obojí nachází je nejspíše pro běžného smrtelníka nepředstavitelný. Dále se soustředí na uvolnění si rukou, tedy na zvětšení manévrovacího prostoru. Na vypovězení nevýhodných smluv pro město. Těch budou pravděpodobně stovky. Ostatní mi zatím spíše připomíná sny a zbožná přání, než cokoliv jiného. Co se náplavek týče, informace mám pouze z médií, ale velmi mě znepokojuje proklamovaná snaha pokračovat v realizaci projektů zadaných předchozím vedením města. Nemyslím si, že to je správný přístup. Vltava a její okolí si zaslouží velkorysejší zacházení. Na začátek by stačilo prohlášení: "Hledáme nejlepší možné řešení pro tuto oblast." To jsem nezaznamenal.

ODPOVĚĎ (4.4.2012 11:34) 1. Václavské náměstí, 2. Vítězné náměstí, 3. Letenské náměstí, 4. předprostor Veletržního paláce a 5. Staroměstské náměstí a parčík na místě bývalé radnice a mimo tyto kategorie zacházení s Vltavou a jejími nábřežími. Např. nejsem žádný příznivec pěších zón, ale Smetanovo nábřeží se do budoucna pěší zónou stát musí. Myslím si, že otázka pouze zní, jak dlouho to ještě bude trvat. O "ministerstvu detailů" se zmiňuji kudy chodím, tedy i kompetentním lidem. Reakce jsou střízlivě pozitivní. Pokud se nás o této možnosti bude zmiňovat více, třeba opravdu jednou dojde svého naplnění. Považuji to za dobrý nápad, který by určitě stál za zkoušku.

ODPOVĚĎ (4.4.2012 11:37) Že takřka všechny domy budou navrhovány architekty s cílem dosáhnout co nejlepšího řešení, jak pro jejich investory, majitele, tak pro kolemjdoucí, kterých se tyto soukromé realizace pochopitelně týkají. Že se budou města a jejich politické reprezentace snažit vyhledávat architekty na základě kvality jejich návrhů, nebo jejich dosavadní práce a ne na základě nejnižší ceny předložené projektové dokumentace. Potom bych mohl odejít na odpočinek a bavit se tím, že budu tento stav pouze pozorovat.

ODPOVĚĎ (4.4.2012 11:42) Jednoduchá odpověď by zněla: Architekti mohou lidi přesvědčit pouze kvalitou své práce, která bude jasně a srozumitelně prezentována. Do kategorie srozumitelné prezentace cena jednoznačně patří. Problém je, že zatím ani moc neexistuje shoda na tom, co vše do ceny např. rodinného domu započítat. Někdo neuvádí pozemek, někdo vybavení interiéru, někdo projekt, někdo vlastní práci spojenou s realizací (teď myslím čas věnovaný investorem). Vyrostl jsem ve Zlíně a věřím na absolutní transparenci i z finančního hlediska. Investoři i architekti se často bojí mluvit o cenách a jako nejčastější (a pravděpodobně oprávněný) důvod uvádějí možnou závist. Snad se to bude časem měnit.

ODPOVĚĎ (4.4.2012 11:48) Jak by měla vypadat náplavka nevím, nezabýval jsem se tím. Současný stav z hlediska architektury nepovažuji za žádnou katastrofu, myslím si, že je docela vyhovující. Větší problém je asi způsob jakým je provozována. Změny se týkají spíše detailů. Byl bych nadšen kdyby např. došlo k úpravám jednotlivých vstupů do "kobek" podle návrhu architekta Petra Jandy. A pak bych považoval za fantastické, kdyby jednou došlo k realizaci pontonové cyklostezky podle návrhu architekta Jana Kadlase. Projekt je k vidění zde: http://archiweb.cz/buildings.php?&action=show&id=2832 Mrzí mě ale malé množství aktivit přímo na řece. Tam se stačí vztáhnout k minulosti a člověk má problém pochopit, jak to, že více než dvacet let po revoluci na řece nenajdeme jedinou plovoucí plovárnu. reSITE neumím odhadnout, ale vypadá to, že po dlouhé době máme politickou reprezentaci, která má chuť něco s řekou a stavem náplavek doopravdy udělat. Už to je pokrok.

ODPOVĚĎ (4.4.2012 11:52) Dobrý den, Vysočany bohužel příliš neznám. Byl jsem tam nedávno kvůli recenzi tiskárny, která mi udělala radost, viz: http://www.lidovky.cz/rekonstrukce-tiskarny-ve-vysocanech-architekti-dali-na-strechu-basketbalove-hriste-g3w-/ln-bydleni.asp?c=A120313_211940_ln-bydleni_ter Bohužel to, co jsem viděl ze střechy už tak povzbudivé nebylo. Co se změn týče, odpovím obecně, ale opravdu to tak platí všude. Snažit se, aby realizace placené z veřejných zdrojů měly co nejvyšší možnou kvalitu (to neznamená nejdražší) a nastavovaly tak laťku soukromému kapitálu. Bohužel je tomu u nás obráceně a tak se nemůžeme divit nekvalitnímu prostředí, ve kterém všichni žijeme. Jinými slovy, spolupracovat s kvalitními architekty. Najít je není tak těžké. Stačí chtít.

ODPOVĚĎ (4.4.2012 11:55) Jsem přesvědčen, že existují domy bez architektury. A že jich je naprostá většina. Architekt Petr Hájek takovým stavbám říká "nakupení stavebních hmot". Jsou to domy, jejichž tvůrci se ani nesnažili najít odpověď na otázku: Jak navrhnout a realizovat dům tak, aby se v něm jeho uživatelé cítili dobře a aby třeba zlepšil náladu náhodným kolemjdoucím. Většina realizovaných staveb je dnes pouhými nástroji tržní ekonomiky. Jsou to prostředky na generování zisku. To je jejich jediný účel a smysl. V takovém případě není možné mluvit o architektuře. Tím neříkám, že architektura nemůže vydělávat peníze, ale musí mít i jiný význam.

ODPOVĚĎ (4.4.2012 11:58) Dobrý den, každý čtvrtek hraji večer fotbal, takřka každou středu mezi 6-7 večer jsem ve studiu Radia Wave a povídám si s hosty a každé pondělí musím odevzdat text pro Lidové noviny. To jsou jediné tři konstanty mého týdne, všechno ostatní je proměnné. Jinými slovy: "Běžný den" nemám. A jsem tomu rád.

ODPOVĚĎ (4.4.2012 11:59) Byl. Bez podmínek. Ozvěte se (můj email je: adam.gebrian@gmail.com) a určitě se domluvíme. Pokud bych nereagoval, napište znovu.