Je pravda, že první hodiny nočního spánku jsou důležitější než ty, které následují. Na začátku je totiž přítomno více tzv. pomalovlnného spánku NonREM – hlubokého spánku, který má větší význam pro obnovu „funkceschopnosti“ mozku. Organismus si během něj nejvíc odpočine, vyrovnává se úbytek tělesných i duševních sil.
Tento hluboký „NonREM spánek“ (spánek bez rychlých pohybů očí) se střídá s fázemi REM spánku, během něhož se nám zdají živé, akční a emočně nabité sny. Vedle rychlého pohybu očí (rapid eye movement) je dechová a srdeční aktivita méně pravidelná a hlavně míra aktivity mozku je srovnatelná s jeho aktivitou při bdělosti. V pozdějších hodinách spánku REM spánek mírně převažuje a NonREM spánek není hluboký.
Z tohoto pohledu má tedy lidové pozorování své fyziologické podklady. To ale neznamená, že se první hodiny spánku musí odehrát nutně před půlnocí. Každý máme svoje vnitřní hodiny, které určují, kdy je pro nás optimální doba pro spánek. Řídí je hormon melatonin.
Každému tyto hodiny „tikají“ trochu jinak. Vhledem k tomu by se mělo přísloví uplatňovat. Možná by byla správnější formulace, že hodina první třetiny nočního spánku vydá za dvě hodiny poslední třetiny nočního spánku.
***
Vážení čtenáři, dotazy do této rubriky posílejte na adresu AMC Lidové noviny, ulice Karla Engliše 519/11, 150 00, Praha 5 nebo e-mailem na zahady@lidovky.cz. Obálku označte Věda – záhady.