Prezident Kazachstánu odmítl titul a privilegia 'vůdce národa'

Nazarbajev prohlásil, že pokud v budoucnu vznikne potřeba nových prezidentských pravomocí, sám o ně zákonodárce požádá. "Jsem přesvědčen, že je dostanu," uvedl prezident ve zvláštním poselství národu.

Kazašský parlament v polovině května schválil novelu ústavního zákona, která prezidentovi zajišťuje neomezený doživotní vliv na řízení státních záležitostí. Nazarbajevovi a jeho rodině zaručuje beztrestnost a prezidentovi vliv na řízení státu i po odchodu z nejvyšších funkcí.

Za trestný čin označuje zákon urážku prezidentova vyobrazení, útok na jeho život nebo zdraví je teroristickým činem. Novela předpokládá založení Nazarbajevova muzea, které po odchodu z prezidentské funkce přejde do jeho osobního vlastnictví.

Vláda bez opozice

"Děkuji Kazachstáncům a poslancům parlamentu za iniciativu udělit mi status vůdce národa. Jednomyslné přijetí příslušných zákonů hodnotím jako projev důvěry lidu. Domnívám se, že status vůdce národa není vhodné zakotvit nějakými zákonodárnými akty. Prosím, aby moje odmítnutí podepsat dané zákony bylo správně pochopeno," uvedl Nazarbajev v prohlášení rozšířeném agenturou Kazinform.

Odejde Nazarbajev Nynější prezidentský mandát Nazarbajevovi vyprší v roce 2012. Navrhovaný zákon mnozí analytici hodnotili jako signál, že prezident se chystá opustit politickou scénu a zajišťuje si dostatečný vliv do budoucna. Odmítnutí zákona je podle opozičních aktivistů důkazem, že Nazarbajev, který počátkem července oslaví sedmdesátiny, z prezidentského úřadu odejít nehodlá.

Bývalý komunistický šéf Kazašské sovětské republiky má dnes v zemi i bez titulu fakticky neomezenou moc. V parlamentu neexistuje opozice, tisk je pod tuhou státní kontrolou. K posílení své osobní moci využívá Nazarbajev klanových a etnických struktur a rozsáhlého policejního aparátu.

Vládnoucí elita Kazachstánu svou moc navíc opírá o masivní výnosy z bohatých ložisek ropy a zemního plynu. Ve Střední Asii zatím ve dvacetiletém období po rozpadu SSSR nedošlo k případu pokojného parlamentního vystřídání politických vůdců, které by nebylo vyvoláno smrtí diktátora nebo revolucí.

Delikátní situace

Poslance obou komor kazašského parlamentu prezidentovo rozhodnutí postavilo do delikátní situace. Zákon jim totiž umožňuje tříčtvrtinovou většinou prezidentovo veto přehlasovat. Příčit se vůli hlavy státu ale není v zemi zvykem; nepřiznání čestného titulu na druhé straně může vyznít jako nedostatek oddanosti.

Poslanci nakonec zvolili třetí cestu - na dnešním zvláštním zasedání vzali prezidentovo rozhodnutí bez rozpravy na vědomí. "Nebudeme kolem toho otevírat diskusi, vážíme si jeho názoru," řekl agentuře CA-News šéf kazašského senátu Ural Muchamedžanov. Někteří poslanci spekulují, že Nazarbajev zákon nevetoval, pouze ho nepodepsal. Může tudíž podle nich vstoupit v platnost i bez podpisu hlavy státu.