Kazachstán, ropná velmoc Střední Asie, už dnes vyváží přes milión barelů ropy denně. Většinou ale přes Rusko. O tom, jak by to šlo jinak, jednal dnes v kazašské metropoli Astaně český premiér Mirek Topolánek. Jménem Evropské unie hledal shodu s kazašskými představiteli v čele s premiérem Karimem Masimovem a prezidentem Nursultanem Nazarbajevem na projektu „Jižní koridor“. Tím by měl přes Kavkaz a Černé moře propojit plynovody, ropovody a železnicí Evropu s postsovětskou Střední Asií.
„Plynová krize z počátku roku ukázala, jak je Evropská unie zranitelná. Kazachstán je pro nás významným alternativním dodavatelem,“ prohlásil Topolánek. „Evropská unie má zájem na přímé propojení se Střední Asií i na spolupráci s Ruskem, což se vzájemně nevylučuje,“ uvedl český premiér. Podpořil přitom výslovně výstavbu plynovodů Nord Stream z Ruska do Německa i projekt Nabucco, kterým by měl plyn ze střední Asie proudit do Evropy přímo, mimo ruské území.
Nikdy proti Rusku
To v Kazachstánu slyšeli rádi. Jestli totiž podle místních diplomatů Kazachstán něco nechce, tak je to rozházet si vztahy s Moskvou. Nejen proto, že v zemi žije třicetiprocentní ruská menšina, ale také proto, že patnáctimiliónová poloprázdná země sousedí s miliardovou Čínou.
| Další podrobnosti o cestě premiéra do středoasijských republik si přečtěte v pátečním vydání deníku |
