Na večerníčcích a knižních příbězích s roztomile nemotorným Krtkem vyrůstají generace dětí nejenom v Čechách už přes půl století. V Německu je Krtek známý jako Maulwurf, v anglicky mluvících zemích jako Mole. Milován je ve Skandinávii a Japonsku, znají ho i diváci v Číně - na světové výstavě EXPO 2010 v Šanghaji patřil k hlavním trhákům české expozice.
S Čínou má postavička laskavého hmyzožravce společného i to, že odtud putují do světa tisíce jeho více či méně zdařilých napodobenin.
Plagiátorství se ale Miler brání, jeho motivy podléhají autorskému právu. I v pokročilém věku každý měsíc posuzuje několik desítek nových žádostí na obchodní využití jeho postav. Poskytuje pouze výlučná práva, tedy pokud jedna firma vyrábí s Krtkem deštníky, jiná už povolení nedostane. Trvalý zájem podnikatelů dokládá, že jde o lukrativní byznys.
Krtkova dobrodružství by nejspíš nevznikla, kdyby jednoho podvečera roku 1956 nezakopl Miler při procházce v lesích za Kladnem v soumračném šeru o krtinu. Dostal za úkol zfilmovat nepříliš přitažlivou naučnou pohádku o výrobě oblečení a nutně do ní potřeboval nějakého originálního průvodce. Kreslený film Jak krtek ke kalhotkám přišel dokončil následující rok.
Snímek si hned získal srdce malých i velkých diváků a zabodoval i u festivalových porot. Jen z filmového festivalu v Benátkách si přivezl dvě hlavní ceny.
Při výrobě druhého dílu Krtek a autíčko (1963) se rozhodlo, že další animované příhody budou bez komentáře a krtek bude vydávat pouze zvuky podobné dětskému žvatlání. To namluvily malé dcerky Zdeňka Milera, jejich "Jů","Tady, tady" a "Pá pá" časem zlidovělo. V průběhu let doznala změn i podoba hlavního hrdiny a jeho přátel: myšky, ježka, zajíce a žabky. Miler krtečkovi zkrátil čumáček a hlavu a oči mu zvětšil tak, že zvířátko proporčně připomíná malé dítě.
Příběhy o krtečkovi natáčel Miler podle vlastních námětů i podle námětů renomovaných autorů, jedním z nich byl i spisovatel Ivan Klíma. Na svých filmech neváhal Miler pracovat i 18 hodin denně a nade vše si vážil ruční práce.
Zdeněk MilerK práci ve filmových ateliérech měl rodák z Kladna ty nejlepší předpoklady - vystudoval Grafickou školu a poté Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze. V roce 1942 začal pracovat jako kreslíř Baťova filmového studia ve Zlíně, o tři roky později přešel do studia Bratři v triku, které vedl Jiří Trnka. Komunistický režim jej jako svého dlouholetého člena nechával na pokoji nejen před, ale i po ruské invazi v srpnu 1968. V Krátkém filmu Praha pracoval až do roku 2002. Do dějin české animované tvorby se zapsal už svým druhým filmem, pohádkou Jiřího Wolkera O milionáři, který ukradl slunce (1949). Z Milerovy dílny pochází také výmluvné logo filmového ateliéru Bratři v triku. Nezaměnitelnými ilustracemi doprovodil více než čtyřicet knih pro děti, mezi nejznámější patří Kuřátko a obilí s verši Františka Hrubína, O veselé mašince a další. Na svém kontě má Zdeněk Miler více než pět milionů prodaných knih a řadu cen včetně těch za celoživotní dílo (v roce 2006 obdržel například medaili Za zásluhy). Při příležitosti výtvarníkova významného životního jubilea pořádá pražská Galerie Vltavín ve dnech 22. února až do 10. dubna velkou výstavu věnovanou jeho celoživotní tvorbě. |
