Podle hlavního hygienika ČR Michaela Víta zatím pandemie ptačí chřipky nehrozí a dále platí, že vir se na člověka může přenést prakticky jen od ptáků. Důkazem je podle něj fakt, že mutovaný vir způsobil v Číně už předloni úhyn divokých hus, ale nepřinesl vyšší výskyt nemoci u člověka. „Mutace existuje už několik let, nic se ale nezměnilo a nepotvrdilo se, že by se virus mohl přenášet mezi lidmi,“ říká Vít.
Princip mutace, která viru H5N1 umožňuje lépe přežívat v lidských horních cestách dýchacích, je jednoduchý. Zvykl si na chladno. Ptačí tělo má teplotu 41° Celsia, kdežto lidské hrdlo a nos bývají zhruba o osm stupňů studenější. Viru H5N1 se proto až dosud v těchto lidských orgánech příliš nedařilo. „Mutace teoreticky dovoluje, aby se virus replikoval (množil) při teplotě 33 stupňů,“ vysvětluje Vít.
K úspěšnému přenosu z člověka na člověka je však zapotřebí mutací víc. Kolik přesně, netuší ani Jošihiro Kawaoka z Wisconsinské univerzity. Horší zprávou je, že zmutovaný vir H5N1 se už zřejmě vyskytuje i v Česku. „Viry, které cirkulují v Evropě a Africe, už všechny zmutovaly do této podoby. Naštěstí nemají další mutace,“ napsal ve studii svého týmu Kawaoka.
Princip mutace, která viru H5N1 umožňuje lépe přežívat v lidských horních cestách dýchacích, je jednoduchý. Zvykl si na chladno. Ptačí tělo má teplotu 41° Celsia, kdežto lidské hrdlo a nos bývají zhruba o osm stupňů studenější. Viru H5N1 se proto až dosud v těchto lidských orgánech příliš nedařilo. „Mutace teoreticky dovoluje, aby se virus replikoval (množil) při teplotě 33 stupňů,“ vysvětluje Vít.
| Další podrobnosti o viru H5N1 si přečtěte v dnešním vydání deníku |
K úspěšnému přenosu z člověka na člověka je však zapotřebí mutací víc. Kolik přesně, netuší ani Jošihiro Kawaoka z Wisconsinské univerzity. Horší zprávou je, že zmutovaný vir H5N1 se už zřejmě vyskytuje i v Česku. „Viry, které cirkulují v Evropě a Africe, už všechny zmutovaly do této podoby. Naštěstí nemají další mutace,“ napsal ve studii svého týmu Kawaoka.
