Lékařka Dagmar Hrůzová byla potrestána ročním vězením s podmíněným odkladem na dva roky a pokutou 800 tisíc korun. Další tři pracovníci banky dostali za nedovolené nakládání s lidskými tkáněmi peněžité tresty.Protože se odsouzení proti verdiktu odvolali, bude se případem zabývat Krajský soud v Brně.
"Obžalovaní se chovali protizákonně. Nestáli by před soudem, pokud by za dodávání tkání do ciziny nedostávali peníze," řekl v rozsudku soudce Aleš Dufek. Zdůraznil, že za svoji práci v podstatě dostávali dvakrát zaplaceno, a to od Fakultní nemocnice v Brně, která je zřizovatelem tkáňové banky a od společnosti Euroskinbank v Nizozemsku, která kůži z Brna dostávala.
Pracovníkům tkáňové banky hrozilo až osm let vězení. Podle obžaloby bylo od září 2002 do října 2004 v 26 případech z Brna do Euroskinbank transportováno 597.000 centimetrů čtverečních kožních štěpů. Brněnská fakultní nemocnice přišla těmito transakcemi podle policejních expertů o sedm milionů korun.
Za lidskou kůži knihy
"Hanebně si nechali platit za části lidského těla. Lidské tělo ale nesmí být předmětem obchodu," uvedl soudce. Vyjádření obžalovaných, že peníze od Euroskinbank dostávali například na odbornou literaturu, označil za trapné výmluvy. "To byste museli mít doma národní knihovnu," řekl na jejich adresu Dufek s tím, že si ze své práce udělali neskutečný obchod.
Pro nakládání s lidskou kůží platí velmi přísná pravidla. Právě ty měl Adler s kolegy porušit. Lidská kůže z České republiky je podle některých informací v západních zemích zajímavým artiklem. Při plastických operacích v ČR se používají štěpy kůže odebrané živým lidem nebo kůže z prasat. V západní Evropě lze ale použít při zákrocích také kůži odebranou dobrovolným dárcům po jejich smrti. Pokud je podle zákona lidská kůže vyvážena, může se tak stát jen v případě, že je určena pro konkrétního pacienta.
Právě to se ale podle obžaloby v případě Tkáňové banky Brno nestalo. Někdejší šéf banky se prý obohatil o 5,2 milionu korun a jeho někdejší podřízená, lékařka Dagmar Hrůzová, získala podle obžaloby nezákonně 1,2 milionu korun. Ostatní zaměstnanci tohoto zdravotnického zařízení dostali menší finanční částky.
Adler i Hrůzová obvinění z nezákonných obchodů odmítli. Například někdejší šéf banky se hájil tím, že za peníze byla pořízena technika, kterou nyní využívá tkáňová banka. Finance nebyly vyplaceny bance ani Fakultní nemocnici Brno, ale pracovníkům banky.
Někdejší šéf Tkáňové banky Fakultní nemocnice v Brně Jiří Adler (vlevo) se radí se svým obhájcem. foto: ČTK
