Finanční krize se podle Konečné zatím jen málo dotkla bohatých, ovšem zcela odkryla „negativní stránky kapitalismu“.¨Poslankyně nicméně doufá, že se nebude opakovat scénář z roku 1929, kdy krach na Wall Street tvrdě pocítila i Evropa. Státy jsou podle ní připraveny intervenovat a v Evropě prý navíc „stále ještě existuje rozsáhlý sociální stát“. Její kolega Václav Exner připouští, že krize může zajít tak daleko jako na přelomu 20. a 30. let minulého století.
Václav Exner to dokládá tvrzením, že Západ si nedokázal vybudovat dostatečné ochranné mechanismy, které by propuknutí hospodářské krize zabránily. Samotný kapitalismus se přitom podle něj v krizi již nachází. „Každopádně mi už někdo ze sociálních demokratů říkal, že ten Marx měl asi pravdu, pokud jde o krizi kapitalismu. Tak já to potvrzuji,“ řekl se smíchem Exner.
Bude hůř
Tradičně nejvědečtěji se do hospodářské krize „zakousl“ komunistický europoslanec Miloslav Ransdorf. Současná krize podle něj kapitalistický systém „zatím ještě“ nezničí. „V USA jde o tři bubliny, které jsou navzájem propojeny. Jedná se o krizi hypotéčního trhu, krizi úvěrového trhu a krizi peněžního trhu. Zatím to ale nezasáhlo nijak hluboce výrobu,“ vysvětluje Ransdorf.
Již brzy ale může být podle europoslance daleko hůře. „Osobně si myslím, že americkou ekonomiku čeká hlubší propad tak za čtyři roky. To bude ale mít dopady i na čínskou ekonomiku, protože tyto dvě ekonomiky jsou dnes velice silně propojeny,“ říká Ransdorf.
Extremisté nalevo od KSČM berou krizi jako samozřejmou a dávno předpovězenou záležitost. „Myslím, že krach na burze je očekávaný. Jestliže se celosvětová ekonomika uskutečňuje v oblasti spekulativního kapitálu, tak jsou krize a krachy na burzách zákonité. To předpověděl už Lenin. Ukazuje to nestabilitu tohoto systému. Tato krize pro mě znamená potvrzení toho, co již dávno napsali klasici - že marxismus je stále živý a že má pravdu,“ tvrdí například bývalý tajemník nedávno rozpuštěného Komunistického svazu mládeže Zdeněk Štefka.
Podobně mluví i Ondřej Slačálek z anarchistického časopisu A-kontra. „Je úsměvné pozorovat, jak si teprve nyní lidé všímají, že stávající systém má problémy. Dokud se to dotýkalo tak nepodstatných věcí jako různorodosti životních forem na Zemi nebo sociální spravedlnosti, na první stránky novin se dopady kapitalismu nedostaly,“ vysvětluje Slačálek. Samotná hospodářská krize ale podle něj pád kapitalismu nepřinese. „Konec kapitalismu nenastane ekonomickou krizí. Musí nastat vědomým lidským zásahem,“ míní anarchista.
Václav Exner to dokládá tvrzením, že Západ si nedokázal vybudovat dostatečné ochranné mechanismy, které by propuknutí hospodářské krize zabránily. Samotný kapitalismus se přitom podle něj v krizi již nachází. „Každopádně mi už někdo ze sociálních demokratů říkal, že ten Marx měl asi pravdu, pokud jde o krizi kapitalismu. Tak já to potvrzuji,“ řekl se smíchem Exner.
Bude hůř
Tradičně nejvědečtěji se do hospodářské krize „zakousl“ komunistický europoslanec Miloslav Ransdorf. Současná krize podle něj kapitalistický systém „zatím ještě“ nezničí. „V USA jde o tři bubliny, které jsou navzájem propojeny. Jedná se o krizi hypotéčního trhu, krizi úvěrového trhu a krizi peněžního trhu. Zatím to ale nezasáhlo nijak hluboce výrobu,“ vysvětluje Ransdorf.
Již brzy ale může být podle europoslance daleko hůře. „Osobně si myslím, že americkou ekonomiku čeká hlubší propad tak za čtyři roky. To bude ale mít dopady i na čínskou ekonomiku, protože tyto dvě ekonomiky jsou dnes velice silně propojeny,“ říká Ransdorf.
Extremisté nalevo od KSČM berou krizi jako samozřejmou a dávno předpovězenou záležitost. „Myslím, že krach na burze je očekávaný. Jestliže se celosvětová ekonomika uskutečňuje v oblasti spekulativního kapitálu, tak jsou krize a krachy na burzách zákonité. To předpověděl už Lenin. Ukazuje to nestabilitu tohoto systému. Tato krize pro mě znamená potvrzení toho, co již dávno napsali klasici - že marxismus je stále živý a že má pravdu,“ tvrdí například bývalý tajemník nedávno rozpuštěného Komunistického svazu mládeže Zdeněk Štefka.
Podobně mluví i Ondřej Slačálek z anarchistického časopisu A-kontra. „Je úsměvné pozorovat, jak si teprve nyní lidé všímají, že stávající systém má problémy. Dokud se to dotýkalo tak nepodstatných věcí jako různorodosti životních forem na Zemi nebo sociální spravedlnosti, na první stránky novin se dopady kapitalismu nedostaly,“ vysvětluje Slačálek. Samotná hospodářská krize ale podle něj pád kapitalismu nepřinese. „Konec kapitalismu nenastane ekonomickou krizí. Musí nastat vědomým lidským zásahem,“ míní anarchista.
