S Komorousem mají být na ministerstvu spojeny hned dvě zvláštnosti. Především, bude mít na starosti jen policii, zatímco dosavadní první náměstek se staral také o hasiče či migraci.
Na ministerstvo se má s Komorousem vrátit také věc, která v porevolučních dobách postupně vymizela - má být policistou ve služebním poměru. Jeho předchůdci byli buď civilními zaměstnanci, nebo byli po dobu práce na ministerstvu přeřazeni do zálohy. „Znovuzavedení náměstka ve služebním poměru je cesta zpátky,“ říká bývalý ministr vnitra Jan Ruml.
„Náměstek není v přímém výkonu služby, je to úředník. Je to nesystémové.“ Jedno z možných vysvětlení Komorousova návratu do služebního poměru může souviset s lustračním osvědčením. Zákon, podle kterého jsou lustrováni policisté, je totiž mírnější než ten, podle kterého se lustrují civilisté. Vzhledem k předrevolučním kontaktům se Státní bezpečností by Komorous lustraci podle přísnějších pravidel zřejmě nedostal. Od října 1988 byl totiž starším referentem 1. správy SNB.
„První správa byla Státní bezpečnost, rozvědka,“ říká advokát Milan Hulík. „Kdo byl zařazen ve složce Státní bezpečnosti, nemůže podle lustračního zákona zastávat funkci ve státních orgánech.“ K policistům ve službě je zákon shovívavější, lustrací neprojdou jen ti, kdo spolupracovali s kontrarozvědkou nebo v hierarchii StB zastávali některé funkce.
V policejních kuloárech se zmiňuje ještě jiné vysvětlení Komorousova návratu do služby. K jeho odchodu z čela Národní protidrogové centrály prý přispěly neshody s některými policejními funkcionáři. Komorousovy vztahy s policejním prezidentem Oldřichem Martinů a jeho náměstkem Jiřím Houbou údajně nejsou nejlepší.
Pro Komorouse tak může být zadostiučiněním, že se do služby vrátí jako první muž policie. Jaké budou vztahy mezi náměstkem policistou a policejním prezidentem, není zcela jasné. „Když vzniká nové služební místo, vzniká spolu s ním i náplň práce. Zatím ji ale neznám. Vyplyne asi současně s výběrovým řízením,“ říká například předseda Nezávislého odborového svazu policie Milan Štěpánek. „Mezi policisty se ale žertuje na téma: To teď budeme mít dva policejní prezidenty?“
Už teď je jasné, že první náměstek bude mít opravdu velké pravomoci. Zvlášť když ministr Martin Pecina přiznává, že se v policii příliš nevyzná a Komorouse tam chce právě jako jejího znalce. „Náměstek pro policii může policii velmi ovlivňovat,“ říká exministr Jan Ruml. Může ovlivnit například to, kdo bude dělat policejního prezidenta. Toho totiž jmenuje vláda na návrh ministra vnitra. Náměstek také navrhuje změny zákonů, které se policistů týkají. Doporučuje policistům metody, které mají v praxi používat. Má vliv na organizační strukturu policie, počet policistů a na peníze, které dostanou.
Ministr ani náměstek sice nemohou přímo zasahovat do trestního řízení v konkrétní kauze, mohou však mít o libovolném případu exkluzivní informace. Mohou se totiž na jeho vývoj a stav vyšetřování ptát policejního prezidenta.
Na ministerstvo se má s Komorousem vrátit také věc, která v porevolučních dobách postupně vymizela - má být policistou ve služebním poměru. Jeho předchůdci byli buď civilními zaměstnanci, nebo byli po dobu práce na ministerstvu přeřazeni do zálohy. „Znovuzavedení náměstka ve služebním poměru je cesta zpátky,“ říká bývalý ministr vnitra Jan Ruml.
„Náměstek není v přímém výkonu služby, je to úředník. Je to nesystémové.“ Jedno z možných vysvětlení Komorousova návratu do služebního poměru může souviset s lustračním osvědčením. Zákon, podle kterého jsou lustrováni policisté, je totiž mírnější než ten, podle kterého se lustrují civilisté. Vzhledem k předrevolučním kontaktům se Státní bezpečností by Komorous lustraci podle přísnějších pravidel zřejmě nedostal. Od října 1988 byl totiž starším referentem 1. správy SNB.
„První správa byla Státní bezpečnost, rozvědka,“ říká advokát Milan Hulík. „Kdo byl zařazen ve složce Státní bezpečnosti, nemůže podle lustračního zákona zastávat funkci ve státních orgánech.“ K policistům ve službě je zákon shovívavější, lustrací neprojdou jen ti, kdo spolupracovali s kontrarozvědkou nebo v hierarchii StB zastávali některé funkce.
V policejních kuloárech se zmiňuje ještě jiné vysvětlení Komorousova návratu do služby. K jeho odchodu z čela Národní protidrogové centrály prý přispěly neshody s některými policejními funkcionáři. Komorousovy vztahy s policejním prezidentem Oldřichem Martinů a jeho náměstkem Jiřím Houbou údajně nejsou nejlepší.
Pro Komorouse tak může být zadostiučiněním, že se do služby vrátí jako první muž policie. Jaké budou vztahy mezi náměstkem policistou a policejním prezidentem, není zcela jasné. „Když vzniká nové služební místo, vzniká spolu s ním i náplň práce. Zatím ji ale neznám. Vyplyne asi současně s výběrovým řízením,“ říká například předseda Nezávislého odborového svazu policie Milan Štěpánek. „Mezi policisty se ale žertuje na téma: To teď budeme mít dva policejní prezidenty?“
Už teď je jasné, že první náměstek bude mít opravdu velké pravomoci. Zvlášť když ministr Martin Pecina přiznává, že se v policii příliš nevyzná a Komorouse tam chce právě jako jejího znalce. „Náměstek pro policii může policii velmi ovlivňovat,“ říká exministr Jan Ruml. Může ovlivnit například to, kdo bude dělat policejního prezidenta. Toho totiž jmenuje vláda na návrh ministra vnitra. Náměstek také navrhuje změny zákonů, které se policistů týkají. Doporučuje policistům metody, které mají v praxi používat. Má vliv na organizační strukturu policie, počet policistů a na peníze, které dostanou.
Ministr ani náměstek sice nemohou přímo zasahovat do trestního řízení v konkrétní kauze, mohou však mít o libovolném případu exkluzivní informace. Mohou se totiž na jeho vývoj a stav vyšetřování ptát policejního prezidenta.
