Lidovky.cz

Radnice udržela Zlín vcelku, už se zmenšovat nebude

Česko

  13:57
ZLÍN - Městu Zlínu zůstane současná velikost. V noci na dnešek sečetla komise hlasovací lístky z referenda o odtržení místní části Kostelec - a ta zůstane čtvrtí Zlína. Rozhodnutí je průlomové, může ovlivnit i ojedinělé snahy o odtržení jiných čtvrtí.

Obyvatelé obecní části Zlína Kostelce rozhodovali 11. září v referendu o osamostatnění. foto: ČTK

Žádné jiné velké město v republice přitom nepřišlo po roce 1989 o tolik čtvrtí (a tím i lidí a peněz) jako právě Zlín. Pro oddělení Kostelce by muselo být 768 lidí, snaha měla podporu jen u 231 lidí. K urnám přišlo šedesát procent voličů, referendum je tedy platné a podle zákona se minimálně dva roky nemůže opakovat.

Náměstek zlínské primátorky Miroslav Hladík odhadl, že rozhodnutí zachová Zlínu, a tím i Kostelci, asi 15 až 20 milionů korun ročně. Jako velké město totiž dostává Zlín z daní "na hlavu" víc, než by obdržel přibližně dvoutisícový Kostelec.

Na radnici ale nepřímo uznávají závažnost situace: založili v místních částek speciální komise a úřadovny, začali vyčleňovat peníze z rozpočtu, o jejichž rozdělení spolurozhodují sami obyvatelé. "Letos je to 25 miliónů korun," uvedla mluvčí magistrátu Marie Masaříková.

Senátorka Alena Gajdůšková (ČSSD) ale tvrdí, že i tak situace byla a je velmi vážná. "Je to důsledek dlouhodobé nekomunikace. Ať referendum dopadne jakkoli, už jeho vyvolání je signálem problému," řekla před vyhlášením výsledků. Sama bydlí v Želechovicích nad Dřevnicí, které se od Zlína odtrhly loni. Stejně jako nyní lidé v Kostelci, i želechovičtí argumentovali tím, že zlínská radnice opomíjí zájmy okrajových částí.

Primátorka Irena Ondrová (ODS) připouští, že největším problémem byla komunikace. I proto se radní ve čtvrtích snaží intenzivněji vysvětlovat, kam a proč investují i kam dávají peníze, kolik stojí například městská doprava.

Právě v Želechovicích ale odtržení nelitují. "Finančně jsme na tom lépe, můžeme více investovat. A to přesto, že jako menší obci nám stát dává na obyvatele méně, než dává na obyvatele Zlína," připomněl starosta Michal Špendlík, který byl jedním z iniciátorů odchodu. Jen část obyvatel si stěžuje, že má většinu úřadů nadále ve Zlíně.

Gajdůšková tvrdí, že by město mělo využít svého práva a rozdělit se na obvody s vlastními radnicemi, jako je tomu v Brně, Ostravě a dalších pěti městech. "Nevládlo by se centrálně. Pokud by tomu tak bylo a o využití peněz spolurozhodovala želechovická radnice, k odtržení nebyl důvod," přiznala.

V Kostelci se impulsem k protestům stala trasa dálničního přivaděče, který má vést kolem čtvrti. Ve chvíli, kdy vznikla petice, ale zorganizovala část obyvatel "protipetici" za to, aby jejich domy zůstaly součástí Zlína.

Za 20 let klesl počet obyvatel Zlína o více než deset tisíc, nyní má přibližně 78 tisíc obyvatel. Město už ztratilo sedm částí připojených v 70. a 80. letech. Ještě jako Gottwaldov se Zlín blížil hranici sta tisíc obyvatel, kterou nyní překonává šest měst v ČR. Teď je podle velikosti dvanáctý – za Havířovem, který není ani okresním městem.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.