"Vystavuje republiku vážnému riziku prohry sporu s Evropskou komisí a velmi citelným finančním sankcím. Pevně věřím, že Poslanecká sněmovna prezidentovo veto přehlasuje," řekl Miko. Novela byla podle něj nutnou reakcí na řízení, které vede Evropská komise proti Česku od roku 2006 kvůli nesouladu zákona s evropským právem.
Žalobu by podle novely mohly podat stavebním záměrem dotčené obce, občanská sdružení nebo společnosti, jejichž předmětem činnosti je ochrana životního prostředí, veřejného zdraví nebo kulturních památek.
Podmínkou má být ale to, že předtím v řízení řádně poslaly písemné vyjádření k projednávané dokumentaci nebo posudku. Žaloby nemají mít odkladný účinek.
Klaus si myslí, že změnou dostanou občanské iniciativy nový nástroj k obstrukcím. "Zatímco současný stav umožňuje žalovat pouze nezákonnost procesu EIA, novela umožňuje, aby mohlo být žalováno rozhodnutí samotné.
Možnost soudního přezkumu závěrečného stanoviska budou mít nově i jiné subjekty než jen účastníci daného správního řízení. Nyní se tyto nejrůznější iniciativy budou moci navíc obrátit na správní soud s jakoukoliv námitkou, dokonce i proti již mnohaletému ukončenému řízení se žádostí o opakování celého procesu i k zastavení stavby samotné," uvedl prezident.
Osmá změna za osm let
Podle Mika počet žalob po přijetí novely nestoupne, protože nevládní organizace se následných řízení již účastní na základě jiných právních předpisů.
Klaus také poznamenal, že jde již o osmou změnu během osmi let platnosti zákona. Novelizaci byla podle Klause vyvolána řadou stížností občanských sdružení k orgánům EU na údajně příliš malou účast iniciativ, jejichž předmětem je životní prostředí, při procesu posuzování staveb v našem právním řádu.
"Pravdou je, že na rozdíl od jiných zemí EU mají v České republice nejrůznější iniciativy možnost účastnit se veřejného projednávání územního a stavebního řízení včetně podávání soudních žalob," tvrdí prezident.
Pomůže novela nebo ohrozí dostavbu Temelínu?
Sporná je podle něj i úprava doby platnosti již vydaných stanovisek EIA, kde dochází k prodloužení ze dvou na pět let. Už dnes podle něj zákon zbytečně prodlužuje výstavbu. Po schválení novely hrozí průtahy ještě delší, než jsou při povolování staveb dnes, uvedl s tím, že se to může dotknout i připravované dostavby jaderné elektrárny Temelín.
Temelínem argumentoval v opačném gardu Miko před necelým měsícem v Senátu.
Připomněl tam při schvalování normy, že nesoulad české právní úpravy se směrnicí je již nyní důvodem častého zpochybňování procesu EIA kvůli dostavbě jaderné elektrárny Temelín ze strany Rakouska.
Potvrdil to i senátor ODS a bývalý vicepremiér pro EU Alexandr Vondra. "Skutečně vážně hrozí, že ve věci výstavby dalších bloků temelínské elektrárny to bude napadeno z Rakouska," uvedl tehdy.
Hektické schvalováníPrezident ve svém zdůvodnění zmínil i způsob, jakým sněmovna novelu schválila. Připomenul, že sněmovna počátkem roku návrh zamítla. Vedle opozice tehdy proti hlasovali i pražští poslanci tehdy vládní ODS, tehdejší ministr životního prostředí a šéf zelených Martin Bursík to označil za vendetu za schválení lisabonské smlouvy sněmovnou. Novelu v podobném znění na jaře podali poslanci výboru pro životní prostředí. Při projednávání ve sněmovně podle Klause ministerstvo využilo toho, že poslanci jednání nevěnovali dostatečnou pozornost, protože se domnívali, že se setkávají naposled před plánovanými volbami, které se nakonec neuskutečnily. Novelu sněmovna přijala ve zrychleném řízení. Norma má podle Klause projít standardní schvalovací procedurou v obou komorách. Senát novelu přijal přes nesouhlas části ODS počátkem října. Normu podpořilo 42 ze 70 přítomných senátorů, občanských demokratů bylo pro jen pět. |
