K posouzení souladu stavby s urbanisticko-architektonickým charakterem okolní zástavby si pak stavební úřad může vyžádat podklady od stavebníka, které posoudí. Ombudsmanka se setkává s případy, kdy je ochrana historických objektů nedůsledná. Často se setkává s námitkou úřadů, že k ochraně architektonicky cenných staveb bez statusu kulturní památky nemají účinné právní nástroje. Šabatová připomněla, že stavební zákon obsahuje několik ustanovení, která ochranu urbanistických a architektonických hodnot zástavby řeší.
Ombudsmanka Anna Šabatová.
Příkladem špatné ochrany jsou podle ní stavební úpravy historického domu U Zlaté koule z 19. století v Olomouci, jejíž zdobenou neorenesanční fasádu nedávno překrylo polystyrenové zateplení. Na její popud ombudsmanky zahájil stavební úřad řízení s majitelem domu o odstranění těchto úprav. Stavební úřad totiž původně přijal argumentaci majitele, že úpravy jsou jen takzvané udržovací práce. Na ty není potřeba stavební povolení ani ohlášení, proto úřad proti nim nezasáhl.
Když památky znovu ožívají. O nejlepších projektech rozhodne veřejnost |
Ochránkyně upozornila, že pokud se při pracích mění vzhled budovy, měl by stavební úřad posoudit, zda změny nijak nenaruší urbanistické a architektonické hodnoty zástavby. „To, že stavba není zapsaná jako památka ještě neznamená, že nemá mít ochranu. Dohlížet na zachování architektonicky hodnotné zástavby by měly obce a stavební úřady,“ zdůraznila Šabatová.
