Jeden seznam přinesl prezident komory Vladimír Dlouhý a druhý jeho viceprezident Zdeněk Somr. Ten je zároveň úřadujícím předsedou Rozhodčího soudu, funkci zastává už druhé tříleté období.
Nakonec se ale domluvili a ze dvou seznamů vznikl jeden. Představenstvo Hospodářské komory ve středu pozdě odpoledne schválilo 13 jmen.
Komora vyzvala advokáty: pomozte uprchlíkům, mají na to ústavní právo |
„Máme jeden seznam, žádný rozpor není,“ prohlásil po jednání Zdeněk Somr. Víc nechce Hospodářská komora komentovat ani říkat, o jakých 13 jmen jde.
„Seznam navržených rozhodců podléhá dalšímu projednávání Agrární komory,“ zdůvodnil informační střídmost Miroslav Diro z komunikačního odboru.
Na seznamu, který připravil Vladimír Dlouhý, původně Somrovo jméno zcela chybělo. Letitou praxí přitom je, že předem vyjednaný seznam navrhovaných nových členů arbitrážního předsednictva předkládá představenstvům obou komor právě předseda Rozhodčího soudu, nikoli prezident komory. Tuto praxi Dlouhý porušil a Somra nečekaně vynechal.
Dále ve čtvrtečních LN najdete:
Dvě stovky Čechů z Panama Papers v hledáčku detektivů
Policie a finanční inspektoři procházejí seznam osob spojovaných s daňovými ráji, k samotným datům se snaží dostat
Jména téměř 200 lidí z kauzy Panama Papers napojených na Česko už podle informací LN mají detektivové a daňoví úředníci k dispozici. Uniklá data jim však alespoň podle oficiálních vyjádření zatím stále chybí.
Hlavní otázky trvají: neukrývá někdo z Čechů, kteří spolupracovali s dnes už proslulou panamskou firmou Mossack Fonseca, peníze před úřady v daňových rájích? Neskrývají se v uniklých datech, známých po celém světě jako Panama Papers, důkazy o nelegální činnosti v Česku?
JUNEK: V Panama Papers chybí Američané. Mohla uniknout jen evropská data |
Hned když se na počátku měsíce kauza objevila, poslala daňová správa i policie žádosti jak žurnalistům, kteří v rámci Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů s daty pracují, tak německým úřadům, které dokumenty od whistleblowera rovněž dostaly, o jejich poskytnutí. Jak zjistily LN, seznam jmen, který na počátku čítal 283 položek s vazbou na Česko, získali čeští vyšetřovatelé neoficiální cestou. O tom, jak daleko jsou v získávání dat od německých úřadů, tuzemští strážci daní mlží.
„Mezi ministerstvem financí a německými úřady probíhá úzká spolupráce a výměna informací v daňové oblasti na běžné pracovní bázi. Nicméně aktivity Finančního analytického útvaru v konkrétních případech nemůžeme komentovat,“ odpověděla mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová na dotaz, zda mají takzvaní cifršpioni již dokumenty k dispozici.
Stát Iráčany vrátit neumí
Skupina 16 iráckých přesídlenců, kteří se před týdnem neúspěšně pokusili odejít do Německa, čeká v pobytovém táboře v Zastávce u Brna na důstojný návrat domů. Umožnit by jim to měl program dobrovolných návratů, kam se prostřednictvím Správy uprchlických zařízení přihlásili.
Cesty do Česka už se nedočkali. Křesťané v Iráku nemají práci a čekají na milodary |
Křesťanským migrantům z Iráku, které do Česka dopravil se souhlasem vlády Nadační fond Generace 21, původně hrozilo správní vyhoštění. Asistovaná repatriace má oproti tomu řadu výhod. Na rozdíl od vyhoštění se Iráčané nedostanou na seznam nežádoucích osob, který Česko sdílí s ostatními zeměmi Evropské unie prostřednictvím Schengenského informačního systému. Mají tak šanci získat vízum do Evropy. A také tu případně opět požádat do azyl.
Jenže mírnější řešení, které české úřady našly, má jeden podstatný problém. Správa uprchlických zařízení (SUZ), která spadá pod ministerstvo vnitra, sama nemá know-how na asistovaný návrat iráckých migrantů. Ve své režii za posledních pět let dopravila v rámci programu dobrovolných návratů zpět do Iráku celkem pouhé dva uprchlíky.
