Michal Horáček: Kudy a kam v etice veřejné rozpravy

Státní opera připomíná „horký brambor“, který si mezi sebou přehazují dosavadní zřizovatel ministerstvo kultury a potenciální zájemce o její spravování město Praha. Tristní finanční situace se ale řeší komerčními a umělecky pochybnými projekty. To je případ muzikálu Kudykam, který se v opeře bude hrát ještě dva a půl roku.

Současný ředitel Státní opery Jaromír Vocelka měl odejít k 31. prosinci do penze, ale zůstává ještě do konce sezony. Hledání jeho nástupce přímo souvisí s tím, kdo bude divadlo nadále zřizovat. Ministerstvo kultury je toho názoru, že by Státní opera (SOP) měla nadále fungovat jako umělecká konkurence opery Národního divadla, ale nechce obě scény platit ze své kapsy.

Nakonec se tedy začalo uvažovat o převedení divadla pod město, což je ale operace složitá. Ministerstvo se pokusilo urgentní situaci řešit výběrovým řízením a komise, která se 26. února letošní roku sešla, do druhého kola vybrala Jiřího Mikulu, Ingeborg Radok Žádnou a Tomáše Šimerdu. Tím snahy o řešení zatím končí, padla vláda, vyměnil se ministr a resort má zřejmě jiné priority.

Zdá se, že si divadlo pomáhá, jak to jde, a nejsou to pokaždé řešení, která pomáhají uměleckému kreditu. Jaromír Vocelka potvrdil, že Horáčkův sporný projekt Kudykam se má v opeře hrát celkem tři roky. „Pan Horáček si to na ministerstvu kultury zařídil a já to dostal příkazem ještě v době úřadování ministra Jehličky. Musím tedy dodržet závazky, které vyplývají ze smlouvy,“ ohrazuje se.

Vdopise z 25. září 2008, podepsaném Václavem Jehličkou, se píše, že Kudykam bude pro SOP významným přínosem z hlediska uměleckého, provozního i finančního. „S libretem a uměleckými cíli hry Kudykam jsem byl seznámen již dříve a s radostí jsem přijal nad tímto dílem záštitu,“ konstatuje bývalý ministr. Následuje žádost o významné doplnění herních termínů Kudykama mezi 17. lednem 2010, kdy končí první herní blok, a 23. červnem 2010, kdy inscenace pokračuje. Taková prodleva by podle Jehličky přinesla ztráty finanční a umělecké. Je otázka nakolik je únosný takový lobbing zřizovatele – ministerstva – za uvádění komerčních projektů v instituci placené z veřejných peněz. Mezitím projekt, o němž se pan ministr vyjadřoval jako o uměleckém skvostu, nejenom že u kritiky propadl, ale začal mít i návštěvnické problémy – v lednu 2010 se šest představení ruší, protože se je nepodařilo prodat, není o ně zájem.

Nakomandovaný Kudykam
Vocelka připouští, že se mu Kudykam zprvu hodil, jelikož soubor byl pět neděl na zájezdu v Japonsku a opera je silně podfinancovaná. „Máme z něj výnosy a náklady jsou minimální. Není to ale tak, že inscenace divadlo zachraňuje, jak prohlašuje Michal Horáček,“ říká a dodává, že mu délka uvádění byla nakomandovaná ministerstvem. Stávající ministr Václav Riedlbauch potvrzuje, že záštitu nad Kudykamem převzal bývalý šéf resortu. K dílu se ale nemůže vyjádřit, jelikož ho neviděl. „Uvádění inscenace i její reprízování je plně v kompetenci dramaturgie Státní opery,“ tvrdí.

Jaromír Vocelka se netají, že je z přetrvávající nejisté situace znechucen. „Opera takhle nemůže fungovat. Město nejdřív slibovalo, že nás převezme, ale pak ustoupilo a radní pro kulturu přislíbil zřízení expertní komise. Nic takového se nestalo, všechno usnulo. Na příští rok máme o pět milionů méně, takže v první půlce roku ještě uděláme tři premiéry a pak už nebudou peníze. Můžeme tedy jen reprízovat. Snažím se myslet na nového ředitele, aby neměl úplně svázané ruce.“ Pro Vocelku je nový ředitel „velká neznámá“. Tipuje si, že nejspíš ministr šéfa jmenuje a výběrové řízení se konat nebude.

V každém případě provizorní stav trvá asi dva roky, kdy se začalo o Státní operu licitovat. Ve hře bylo zrušení, připojení k Národnímu divadlu, převedení pod magistrát či do soukromých rukou. I v této situaci, kdy je například těžké sehnat sponzora, divadlo letos uvedlo skvělou Smrt v Benátkách. Pak ovšem musí „vyrážet klín“ uměleckým paskvilem. To je pofidérní řešení, protože získané finance nevyváží poškození pověsti. Bude-li se Kudykam hrát v SOP tři roky, co asi tam napříště budou diváci hledat?

Prohlašuji, že tvrzení o lyrikálu Kudykam, která v těchto dnech zavalila tištěné i internetové podoby českých deníků, nejsou pravdivá a uvádím je na pravou míru.

Kudykam není "propadákem", trpícím nezájmem diváků.
Ačkoli svých 43 veřejných představení odehrál v čase hluboké ekonomické krize a přitom žádal své diváky o vstupné dvojnásobně vyšší nežli jiná divadla, během jediného měsíce ho navštívilo kolem 30,000 diváků (přesný počet bude k dispozici zanedlouho).
Vzhledem k partnerství se Státní operou vyšel vstříc svému koproducentovi a prezentoval se i ve dnech, kdy jiná divadla vůbec nehrají (pondělí, úterý, státní svátky), protože je zřejmé, že jsou divácky prudce neatraktivní. Při objektivním zhodnocení uvedených měřitelných parametrů (cena vstupenky, počet představení, počet diváků) je nepochybné, že se jedná o nejúspěšnější představení v ČR.

Smlouva se SOP dává Kudykamu právo počet rezervovaných dní upravit, a to do 30 dnů před rozhodným datem. Kudykam tak učinil mnohem dříve. A to proto, že po dosavadní zkušenosti se vzdal dat z obou krajů týdne. I v případě nejméně navštívených představení se jednalo o 600 diváků, což je plná kapacita jiných velkých divadel - přesto preferujeme představení plně vyprodaná, protože kromě zjevných ekonomických okolností poskytují události výraznější atmosféru, inspirativní pro diváky i herce.
Současně konstatuji, že 6 představení jsme sice zrušili, ale další už rušit nehodláme. Naopak, požádali jsme SOP o přidělení dalších 36 termínů na další sezónu.

Konstatuji také, že ministr kultury nikdy nepřikázal vedení Státní opery Praha Kudykama inscenovat. Naopak, byla to SOP kdo se s již parafovanou smlouvou obrátil na MK ČR jako na svého zřizovatele s žádostí o její posouzení; chtěla si být maximálně jista, že jako veřejno-právní instituce vstupuje do takového smluvního vztahu, který je pro daňové poplatníky výhodný po všech stránkách, ekonomickou nevyjímaje. Toto tvrzení mohu písemně doložit, a to se souhlasem SOP.

Michal Horáček
2. prosince 2009