Rushdie vstoupil do širšího povědomí evropské i české veřejnosti po 14. únoru 1989, kdy ho islámský duchovní vůdce odsoudil. Podle Chomejního je román Satanské verše namířen proti "islámu, Prorokovi a Koránu".
Dlouhá léta skrývání
Spisovatelův život od toho dne provázely úzkost a nejistota. Stěhoval se z jednoho utajovaného místa na druhé a byl pod trvalou policejní ochranou. Zvolil si krycí jméno Joseph Anton, které je kombinací křestních jmen spisovatelů Conrada a Čechova.
Spisovatel v memoárech líčí, co pro něj a jeho rodinu znamenala dlouhá léta ukrývání a jak ovlivnila ustavičná hrozba smrti jeho život i tvůrčí práci. Rozebírá své vztahy s členy rodiny a rozdílné postoje politiků, spisovatelů či novinářů ke svému případu.
Píše i o československém prezidentovi Václavu Havlovi, který se s ním chtěl při návštěvě Británie v roce 1990 setkat a veřejně ho podpořit. Schůzka však byla z bezpečnostních důvodů zrušena. Oba muži se setkali později a Rushdie hovořil o Havlovi po jeho smrti jako o svém příteli.
Sága indické rodinySalman Rushdie (1947) napsal přes desítku románů, eseje a další prózy. K nejznámějším patří například jeho román Děti půlnoci (česky 1995 a 2009), který je ságou šesti desetiletí moderních indických dějin. Satanské verše vyšly v roce 1988 (česky 1994). Rushdie je čestným členem Mezinárodního PEN klubu, laureátem literární ceny Evropské unie Aristeion a řady dalších ocenění. |
