Satanské verše vyšly na podzim 1988 v Londýně - zpočátku téměř bez povšimnutí. Po pár měsících byla kniha kvůli výhradám muslimů stažena z pultů v Indii. Rushdiemu vyčítali urážení koránu a proroka. Teprve v únoru 1989 si Satanských veršů "všimli" v Íránu.
Později rozpoutaná kampaň přivedla do ulic davy protestujících, kteří pálili Rushdieho knihy. Spisovatel dílo nejprve bránil, poté se kál, že nechtěl věřící urazit. Přestoupil dokonce k islámu a nabídl finanční částku obětem zemětřesení. Fatva zvýšila prodej jeho knih, ale uvrhla ho do letitého skrývání na místech střežených britskou vládou. Za Rushdieho hlavu byla vypsána odměna.
Povýšení do šlechtického stavu situaci ještě zhoršilo
Západní státy kvůli verdiktu přerušily diplomatické styky s Íránem, v muslimských městech se konaly demonstrace. Rushdie v prvních letech neustále měnil místa pobytu a takřka se ztratil z očí. Situace kolem něj se opět vyostřila v roce 2007, kdy ho britská královna Alžběta II. povýšila do rytířského stavu, což vyvolalo protesty.
V září 2012 vyšly jeho paměti, kde líčí, co pro něj a jeho rodinu znamenala dlouhá léta ukrývání a jak ovlivnila ustavičná hrozba smrti jeho život i tvůrčí práci.
Rushdie (1947) napsal přes desítku románů, eseje a další prózy. K nejznámějším patří román Děti půlnoci (česky 1995 a 2009), sága moderních indických dějin. Satanské verše vyšly v roce 1988 (česky 1994). Rushdie je čestným členem Mezinárodního PEN klubu, laureátem literární ceny Evropské unie Aristeion a řady dalších ocenění.