Podle Grüttersové je samozřejmé, že umělce tíží aktuální dění ve světě, ať už to jsou první kroky administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa nebo vzestup nacionalismu v Evropě.
V duchu současného vývoje se podle ředitele festivalu Dietera Kosslicka nese i řada filmů, z nich rekordních 92 je dokumentárních. „Málokdy převedl program Berlinale aktuální politickou situaci do obrázků tak naléhavě jako v tomto roce,“ míní. Umělci ve svých dílech audiovizuálně popisují „každodenní apokalypsu“, ve které se nacházíme, řekl nedávno novinářům. Zároveň tak ale činí s vtipem a s tím, že je možné najít ze situace cestu ven.
K hledání cesty ven chtějí přispět i organizátoři festivalu, kteří se stejně jako loni angažují v pomoci uprchlíkům. Půl milionu očekávaných návštěvníků bude mít možnost přispět na program, který podporuje integraci mladistvých běženců. Ty zve Berlinale spolu s lidmi, kteří jim pomáhají, také přímo na filmové projekce.
Ze všech 923 letošních představení pro veřejnost budou pravděpodobně nejsledovanější ty, v nichž se představí 18 filmů z Německa, Jižní Koreje, Spojených států, Francie, Portugalska, Chile nebo Polska soutěžících o Zlatého medvěda a stříbrné sošky v jednotlivých kategoriích. Je mezi nimi i snímek Agnieszky Hollandové Přes kosti mrtvých, detektivka z česko-polského pohraničí, na které se podíleli i čeští filmaři: na scénáři spolupracoval Štěpán Hulík, střihačem byl Pavel Hrdlička a jednu z hlavních rolí ztvárnil Miroslav Krobot. Se všemi Hollandová spolupracovala i na oceňované minisérii o Janu Palachovi Hořící keř.
O tom, kdo nakonec 18. února hlavní cenu získá, rozhodne porota vedená nizozemským režisérem a scénáristou Paulem Verhoevenem. Už nyní je jasné, že cenu za celoživotní dílo dostane jedenasedmdesátiletá italská kostymérka Milena Canonerová. Nositelka čtyř Oscarů se během své mnohaleté kariéry podílela například na filmech Mechanický pomeranč, Osvícení, Grandhotel Budapešť nebo Vzpomínky na Afriku.
Masaryk bude v hlavním programu Berlinale. Představí se v premiéře mimo soutěž |
Vedle Canonerové se letos fanoušci mohou těšit i na řadu dalších hvězd filmového řemesla i stříbrného plátna, jakými jsou Catherine Deneuveová, Richard Gere, Penélope Cruzová, Hugh Jackman nebo Ethan Hawke. Do Berlína zavítají i slavní režiséři, včetně Dannyho Boylea nebo Akiho Kaurismäkiho.
Nikdo z nich přitom svou účast na nejnavštěvovanějším filmovém festivalu na světě nezrušil ani po prosincovém teroristickém útoku na vánoční trh v Berlíně, při němž zahynulo 12 lidí a další desítky utrpěly zranění. I kvůli tomuto útoku budou letos festival doprovázet dosud nejpřísnější bezpečnostní opatření. Návštěvníci musí počítat s tím, že si do sálů nevezmou větší tašky nebo batohy. Menší kabelky nebo tašky projdou bezpečnostní kontrolou.
Z českého hlediska bude zajímavé, jak si u diváků povede nový snímek režiséra Julia Ševčíka Masaryk. Film věnovaný jednomu životnímu období diplomata a politika Jana Masaryka bude uveden mimo hlavní soutěž jako součást přehlídky Berlinale Special. Světovou premiéru bude mít v Berlíně také slovensko-česko-maďarský film Pátá loď režisérky Ivety Grófové, jenž bude uveden v jedné z vedlejších soutěží Generation Kplus. V sekci Berlinale Retrospective mohou lidé vidět restaurovanou verzi české sci-fi klasiky Ikarie XB 1 Jindřicha Poláka.
Ceny lístků na festivalu, který zahájí světová premiéra francouzského snímku Django režiséra Étienna Comara, se pohybují od čtyř do 14 eur (od 108 do 378 korun).
