Především tím jde ale na ruku Pekingu. Představa, že kritika stavu politických, náboženských a dalších svobod zastíní jinak dobře zvládnutou olympiádu, je pro čínské organizátory důvodem k nespavosti.
Jistě, sportovci nejedou do stále trochu komunistické Číny dělat politickou osvětu. Ale proč jim to explicitně zakazovat, byť přátelskou radou? Když už Jiráskovi leží dodržování olympijských ideálů tolik na srdci, ať českým sportovcům dá chartu celou. Hned v úvodních Základních principech olympismu se totiž dočtou: „Jakákoli forma diskriminace vůči zemi nebo osobě z důvodu rasy, náboženství, politického přesvědčení, pohlaví či z jiného důvodu je neslučitelná s příslušností k olympijskému hnutí.“
Anebo že by tyto věty měl schované pro zástupce Číny, až přijedou do olympijské Prahy?