Zato máme důvod, proč se dívat s podezřením na doporučení, která z těchto postřehů odvíjejí různí spasitelé. Při stále širší škále škodlivého jednání pak stojí základní otázka takto: Může vůbec člověk společensky fungovat, aniž by Zemi ničil?
Když Vratislav Effenberger psal své Tlučte hrbaté, šlo o dadaistickou hříčku. Dnes si pokrok žádá Tlučte masojídky či Tlučte tlusťochy s vědeckou erudicí, ale beze stopy úsměvu. Kdo může za skleníkový efekt? No přece konzumenti masa, a to z 18 procent, tvrdí vědci. Kdo může za zvýšenou konzumaci masa? No přece obézní, a to asi z 18 procent, tvrdí jiní vědci. Myslíte si, že alespoň děti jsou v tom nevinně? Omyl.
Kdyby Evropané měli o jedno dítě méně, na emisích CO2 by ušetřili ekvivalent 620 zaoceánských letů. Co na tom, že už teď je jejich porodnost pod reprodukčním minimem.
Připadá vám to bláznivé? Nejste sami. Vědci právě diagnostikovali „blud klimatické změny“. Nešťastný Australan dospěl k závěru, že jeho vlastní spotřeba vody přivodí smrt milionům.
Tlučte masojídky
Přepišme staré slabikáře. Nevinné říkanky typu „Ema má maso, ó, my se máme“ totiž dláždí cestu do pekla. Takový závěr nabízí zpráva, že živočišná výroba ničí atmosféru více než exhalace aut a letadel. Nemáme důvod, proč bychom vědcům nevěřili racionální postřeh.
