A co děláme my? Děláme, že se nás to netýká, že je to jejich kauza. Když jsem v pátek v novinách, kterých si jinak vážím, viděl o tomto případu desetiletí umrněný jedňáček, tak jsem se zděsil. Na co si to tu proboha hrajeme?
Tady přece nejde o to, kdo bude mít v tuhle chvíli trochu větší náklad a trochu té, v tomto případě zasloužené slávy. Tady a teď jde přece mnohem o víc. Jde o celou tu naši, minulými roky hodně oslabenou novinářskou profesi.
O to, jestli nám naši čtenáři budou ještě věřit, že tu k něčemu jsme a o nás samotné, že budeme mít pocit, že tím naším psaním a novinářským řemeslem se dají dělat jiné věci, než jen si vydělávat peníze na živobytí.
Teď, možná právě teď přišla chvíle, kdy můžeme pomoci té naší potácející se demokracii vyříznout rakovinný vřed, který jí rok od roku nejen odsává stále víc peněz, ale ničí naši svobodu jako celek.
Mnoho lidí už tomu našemu svobodnému, demokratickému systému zase nevěří. A kdo jiný by se to měl snažit změnit, když ne my, novináři, jejichž práce a životy jsou na svobodě a demokracii závislé tolik, jako málokoho jiného.
Makejte, dřete jako nikdy, pokládejte otázky, tlačte na policii, na politiky, hledejte spojence v Rakousku, v Evropské unii, u zahraničních kolegů, protože jsme narazili na mocného nepřítele.
Tady jde o stovky miliónů, miliardy, o celou jednu korupční vrstvu společnosti, které můžeme zničit její báječný život, jejich Štrbská Plesa, Špindlerovy mlýna a ochudit jejich konta na Kajmanských ostrovech a bůh ví kde.
Nejde o to, že bychom jim to záviděli, ale je to škodná, jsou to zločinci. Proto musíme zabrat společně a nenechat v tom MF DNES vykoupat. To si pánové jako Jiří Paroubek, naprosto nehorázně vyzývající šéfredaktora deníku k odstoupení, přesně přejí.
Pokud nevěříte, že ten náš zmrzačený český svět můžeme my novináři změnit a zlepšit , vzpomeňte si na sousední Polsko. Tak s daleko horšími kartami v rukou, odhalením úplatkářské lobbistické aféry Lwa Rywina, přemalovali novináři celou politickou scénu.
Nejen proto, že se Gazeta Wyborcza nebála, ale také proto, že přes všechny rozbroje, které i v polské novinařině jsou, ji v tom ostatní nenechali. Postkomunisté, kteří tehdy korumpovali, mají ze čtyřiceti procent deset a v Polsku vládnou úplně jiné strany, než před aférou.
Něco to stálo novináře, Poláky, celou zemi, ale dnes je Polsko mnohem méně zkorumpovanou zemí, než Česko. A novinář je tam vážené povolání. Můžeme, nebo skoro musíme v příštích měsících udělat to samé.
V opačném případě už se břichatí pánové s ulízanou patkou postarají, aby se nám tu pracovalo a žilo mnohem nesvobodněji a hůře, než se nám dnes žije. Kdybyste nevěděli jak, zavolejte si na Slovensko.
