Fungování státu je rovina základní a tu má mít každý premiér jako prioritu, z téhle perspektivy pak bylo odvolání ministra, který vypoví poslušnost premiérovi, nevyhnutelné. Politika pak je rovinou spíš ornamentální. Premiér nepochybně věděl, že riskuje rozpad koalice a že bude muset čelit nějakému sněmovnímu hlasování, nicméně pokud byl v minulosti označován za opatrníka, tentokrát jednal zpříma a rychle. Jak bychom hodnotili premiéra, který dá ministerstvo obrany v plen straně bez politické budoucnosti? Můžeme se samozřejmě pohoršovat nad tím, že odvolání paní Peake přišlo poté, co sněmovnou prošly církevní restituce, zvýšení DPH atd. Premiér, který je vystaven každý měsíc jiné skupině vyděračů, si estetičtější chování dovolit dost dobře nemůže. Buď je jasné, že paní Peake chtěla ministerstvo vést opačným směrem než předchozí šéf resortu Vondra, jehož snahy chválili i opoziční experti, nebo uvěříme spiklenecké teorii, která opravdu nedává smysl. Kdyby chtěl premiér sehrát s LIDEM habaďůru, mohl by si to připravit jinak a nenechal by se ztrapňovat osmidenní ministeriádou.