Vzpomeňme na Petra Nečase a Miroslava Kalouska, kteří šetřili státními penězi, urputně, důsledně, avšak ve voličích vyvolávali depresi právě tím, že jim nic pozitivního na konci neslíbili, oni totiž neslíbili ani konec šetření.
Dnešní vláda je toho opakem, ta zas pro samé sliby nevidí nebezpečí, která jí hrozí. Například ve zdravotnictví je slibován růst všeho všem. Zdravotníkům, pojišťovnám, nemocnicím, těm všem se má dát nejen víc peněz, ale i zaručit bezstarostnější finanční zabezpečení. Jako by současná garnitura počítala s věčným růstem ekonomiky a nezohledňovala například fakt, že lékaře čtyřmi procenty na platech neuspokojí. Navíc opomíjí „malý detail“ – že totiž drtivá většina voličstva nehodnotí zdravotnictví z pohledu hmotně zainteresované osoby, ale prostého pacienta. A ten, když slyší, jak se do zdravotnictví mají pumpovat peníze, bude očekávat, možná pošetile, nějaké viditelné zlepšení. Výsledkem nekonečných slibů musí být zklamání, a to právě těch nejnatěšenějších
