Prezident druhé separatistické provincie Abcházie Sergej Bagapš na tomto fóru řekl, že Abcházie chce být nezávislá a o svazku s Ruskem neuvažuje. Obě oblasti jednostranně vyhlásily nezávislost na Gruzii v 90. letech. Rusko ji uznalo po nedávném konfliktu s Gruzií kvůli Jižní Osetii.
"Ano, nepochybně, budeme tvořit součást Ruska a nehodláme z toho dělat velké tajemství. Nemáme v úmyslu vytvářet nějakou samostatnou Osetii, dějiny to tak stanovily," prohlásil nejprve Kokojev, jehož slova citovaly ruské i světové agentury.
Podle něho tento krok znamená "obnovu dějinné spravedlnosti, protože náš národ byl proti své vůli uměle rozdělen. Pro vedoucí představitele Severní a Jižní Osetie má sjednocení jejich malého národa velký význam." Severní Osetie tvoří součást Ruské federace.
Později ale Kokojev agentuře Interfax řekl, že byl evidentně špatně pochopen. "Nemáme v úmyslu vzdát se naší nezávislosti, kterou jsme získali za cenu kolosálních obětí. Jižní Osetie nemá v úmyslu vstoupit do Ruské federace," prohlásil. Smysl původního prohlášení nevysvětlil.
V tomto původním prohlášení také poukázal na "dvojí metr" Západu při posuzování toho, čí nezávislost uznat. "Západní politici nám dříve navrhovali, abychom přemluvili Severní Osetii k odchodu z Ruska, v takovém případě by (s tím) Západ neměl problémy," řekl Kokojev podle agentury ITAR-TASS.
Bagapš na témže fóru řekl, že Abcházie "neuvažuje o vztazích přidružení s Ruskem". "Tak teď otázka nestojí, jde o nezávislost Abchazské republiky," řekl. Rusko si podle něho nedělá na Abcházii žádné nároky, "je to partner".
Bagapš ale dodal, že Abcházie v nejbližší době požádá o účast v soustátí Rusko-Bělorusko, a pokud se bude rozšiřovat (postsovětské) Společenství nezávislých států, je připravena být účastna i tam. Dohodu o vytvoření soustátí uzavřely Rusko a Bělorusko v roce 1996. Tento útvar však fakticky nikdy nefungoval a jeho smysl a obsah jsou mlhavé.