"To je důvod, proč to dělám - vysvětlit západoevropským přátelům, že Balkán je částí Evropy a že musí být částí EU co nejdříve," řekl český ministr na dotaz, zda by unie měla ujistit státy regionu, že jsou v budoucnu v EU vítány.
Další rozšiřování 27členného bloku komplikují problémy kolem lisabonské smlouvy. Z některých zemí zaznívá, že bez složitě dojednávaného dokumentu, který v referendu loni v červnu odmítli Irové a zatím jej neratifikovala ani Česká republika, nelze v rozšiřování pokračovat. Smlouva adaptuje unijní instituce na fungování unie o velkém počtu členských zemí.
Praha v minulosti dávala najevo, že i bez smlouvy lze blok rozšířit. Schwarzenberg ale dnes řekl, že i kvůli rozšíření musí Česko dokument ratifikovat. "Je v našem nejvyšším národním zájmu, abychom to také co nejdřív ratifikovali. Musí se to podařit," řekl ministr o dalších osudech dokumentu. Ten už schválili poslanci, ale stále se čeká na rozhodnutí Senátu.
Čím dříve se stane Chorvatsko členem, tím lépe
S tím, jak pokračuje evropská integrace a vyjednávání s kandidátskými zeměmi (Chorvatsko, Makedonie a Turecko), není spokojen italský ministr zahraničí Franco Frattini. "Vyjednávání s Chorvatskem není dostatečně rychlé, což je, bohužel, upřímně řečeno, politováníhodné," řekl dnes.
Chorvatské přistupování k EU komplikuje kvůli dvoustrannému hraničnímu sporu Slovinsko. Tato země vstoupila do EU v roce 2004 a blokuje přístupová jednání Chorvatska. Finský ministr Alexander Stubb soudí, že do Chorvatska by měla EU vyslat jasný signál. "Čím dříve se stane členem, tím lépe," řekl.
"Zemím západního Balkánu musíme dát kladnou zprávu," zdůraznil také Frattini. Například Srbsko si podle něj zaslouží co nejrychlejší uvolnění vízového režimu, cestování je prý nutné zjednodušit i pro další země včetně Albánie.
Srbsko podepsalo s EU takzvanou stabilizační a asociační dohodu. Nynější české předsednictví EU doufalo, že země podá přihlášku do EU do léta, tedy ještě během českého vedení unie. Srbský list Danas ale v pátek napsal s odvoláním na srbské diplomaty, že se to nejspíš nestane. Sbližování Bělehradu s unií nejvíce ztěžuje otázka posledních údajných srbských válečných zločinců na svobodě, generála Ratka Mladiče a Gorana Hadžiče, na jejichž vydání mezinárodnímu soudu EU trvá.
"Západní Balkán a v dlouhodobém měřítku i Turecko patří do EU," řekl Stubb. "Nejlepší věc, která se unii stala v posledních deseti letech, bylo rozšíření v roce 2004 o deset zemí. Na to nesmíme zapomínat," dodal. Jednou z deseti zemí, které tehdy unii rozšířily, byla i Česká republika, která tento půlrok unii předsedá.
I Stubb poznamenal, že pro další rozšíření EU je důležité přijetí lisabonské smlouvy. Připustil, že kdyby dokument nebyl přijat vůbec, mohlo by to rozšiřování ztížit. Podle něj ale EU již v minulých krizích prokázala, že je schopna najít i v tíživých situacích řešení.
