Lidovky.cz

Baskická separatistická ETA vyhlásila příměří, končí s ozbrojenými útoky

Svět

  13:14aktualizováno  17:06
MADRID/LONDÝN - Španělská separatistická organizace ETA podle britské stanice BBC vyhlásila příměří. Zatím není jasné, zda půjde o příměří trvalého či jen dočasného charakteru a zda začnou mírové rozhovory.

ETA příměří oznámila prostřednictvím videozáznamu, na němž je vidět tři maskované muže. foto: Reuters

ETA (Baskicko a jeho svoboda) své rozhodnutí oznámila prostřednictvím videozáznamu, který předala BBC a na němž je vidět tři maskované muže.

Skupina oznámila, že nepovede ozbrojené akce v rámci své kampaně za nezávislost Baskicka. BBC upřesnila, že ETA se takto rozhodla již před několika měsíci, prý aby "umožnila demokratický proces".

Madrid je opatrný
"Neznamená to složení zbraní ani konec násilí - není to dostatečné," řekl španělskému deníku El País nejmenovaný zdroj z vlády. Ministr vnitra Alfredo Pérez Rubalcaba je podle listu v kontaktu s baskickou regionální vládou a politickými stranami, aby prohlášení ETA vyhodnotil. Madrid tak po dřívějších zkušenostech zaujímá opatrný postoj, napsala agentura AP.

ETA příměří oznámila prostřednictvím videozáznamu, na němž je vidět tři maskované muže.

Organizace, kterou považuje za teroristickou nejen Madrid, ale také Evropská unie, a Spojené státy, za více než 40 let svého boje proti španělskému státu usmrtila více než 800 lidí.

Jde již o třetí příměří této organizace, naposledy ho ETA vyhlásila v roce 2006. Úsilí o mírové rozhovory ale tehdy ztroskotalo a ETA znovu začala zabíjet. V posledních letech je oslabena zatčením četných svých vůdců ve Španělsku i ve Francii.

ETA

Španělská separatistická organizace Baskicko a jeho svoboda (Euzkadi ta Askatasuna, ETA) vede již půl století ozbrojený boj za nezávislý stát Basků, který by měly tvořit španělské severozápadní provincie Navarra, Álava, Guipúzcoa a Vizcaya a francouzské jihovýchodní provincie Labourd, Basse-Navarre a Soule, obývané převážně Basky. Při atentátech baskických separatistů zahynulo přes 830 lidí, z toho 25 dětí, tisíce byly zraněny a desítky uneseny.ETA

ETA vznikla v červenci 1959 odtržením od Baskické národní strany (PNV), jejím zakladatelem byl Julen Madariaga. První útok provedla v červenci 1961. V roce 1968, v období diktatury generála Franciska Franka, vyhlásila ozbrojený boj španělské vládě.

Španělsko, Francie, Británie, USA, Kanada a Evropská unie vedou skupinu na seznamech teroristických organizací, v listopadu 2003 jí byly zmrazeny účty. Údajně přes 700 členů ETA je vězněno ve Španělsku, Francii a v dalších zemích.

ETAPrvní příměří vyhlásila ETA v září 1998 (ukončila jej v listopadu 1999), podruhé tak učinila v březnu 2006. Toto příměří ale sama bombovým útokem v prosinci 2006 porušila, příměří ETA ukončila v červnu 2007. Dnes vyhlásila již třetí příměří ve své historii.

Finance získávala ETA nejprve z přepadávání bank, posléze přešla na únosy a takzvanou revoluční daň, kterou vydírá podnikatele v Baskicku.

V lednu 2008 ETA oznámila, že požaduje stejný statut nezávislosti jako má například Kosovo.

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.