Hospodářství některých zemích unie se sice pomalu zotavuje z nejhorších dopadů finanční a hospodářské krize, v jiných je ale situace stále napjatá. Hrozí, že po Irsku a Řecku bude potřeba finančně pomoci i dalším zemím. Zejména se hovoří o Portugalsku a Španělsku.
Co čeká Maďary?Kromě hospodářských a měnových otázek Maďaři, na jejichž hospodářství krize také velmi tvrdě dolehla, chtějí řešit i řadu dalších témat. Jde třeba o posílení konkurenceschopnosti EU vůči zbytku světa. Jednat budou i o dohodě mezi EU a USA o výměně informací o cestujících v letecké dopravě, což je označováno za jeden z klíčových nástrojů pro boj s terorismem. Je to ale velmi citlivé téma a dají se očekávat složitá jednání. Maďaři by chtěli řešit postavení romské menšiny v EU, která čítá kolem 12 milionů lidí. V minulých měsících vlnu nevole vyvolalo vyhošťování Romů z Francie, kvůli čemuž se otevřela široká debata o tom, jak Romům pomoci. Postoupit bude Budapešť chtít v přístupových jednáních s Chorvatskem, které by EU za Maďarů ráda dokončila. Budapešť by ráda otevřela i nové kapitoly v jednáních s Tureckem, i když to je zatím nejisté kvůli rezervovanému postoji některých zemí k unijním ambicím Ankary. |
Výhodou Maďarska proti Belgii nebo vůči Česku by mohla být silná domácí pozice tamní vlády. Kabinet premiéra Viktora Orbána má jasnou převahu v maďarském zákonodárném sboru. Belgii stále vládne kabinet, který už před více než půl rokem podal demisi, v Česku se přímo během předsednictví měnila vláda.
Bezvládná a zadlužená Belgie |
Maďarsko je třetí země z bývalého komunistického bloku, která bude 27členné unii předsedat. Ještě před ČR v EU v prvních šesti měsících roku 2008 předsedalo Slovinsko. "Východní stopa" ale nezmizí ani poté, co Maďaři na konci června skončí. Pomyslné žezlo pak předají Polákům.
Mediální zákon v rozporu s EU
Obrázek Maďarska v EU kromě neutěšeného stavu tamní ekonomiky a státních financí kalí současná kontroverze kolem rozsáhlé reformy jeho mediálního zákona. Evropská komise už prověřuje, zda je v souladu s právem a principy EU schválená tento měsíc vyvolala ostrou kritiku od nejrůznějších organizací, tisku i některých politiků ze zahraničí. Terčem kritiky je zejména možnost pokutovat média za údajně nevyvážené zpravodajství, a to v přepočtu až více než 18 miliony korun.
Náhubkový zákon pro média |
 |
Mezi kritiky byl i český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, který zákon označil za neslučitelný s demokratickými principy. Za nepřijatelný ho považuje šéf liberálů v Evropském parlamentu Guy Verhofstadt, lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn dokonce kvůli němu přirovnal Maďarsko k autoritářskému Bělorusku. Mluvčí německé vlády pak upozornil, že "jako budoucí předsednická země EU Maďarsko přirozeně nese mimořádnou odpovědnost za obraz celé Evropské unie ve světě".
