Katar je také domovem panarabského zpravodajského kanálu Al-Džazíra, který je trnem v oku mnohých arabských režimů minulosti i současnosti. Se svými obrovskými zásobami zemního plynu je klíčovým prvkem energetického průmyslu a - snad ve snaze překonat Dubaj na poli Perského zálivu - bude hostit mistrovství světa ve fotbale v roce 2022.
Tomu všemu samozřejmě napomáhá, že tento emirát je pohádkově bohatý, s nejvyšším HDP na obyvatele na světě. Může si dovolit financovat ambiciózní iniciativy - kupříkladu pomáhat sponzorovat palestinskou samosprávu či poskytovat hotovost a zbraně libyjským rebelům. Nyní využívá svých dlouhodobých vztahů s Talibanem tím, že nabídne místo k rozhovorům mezi touto skupinou a mezinárodním společenstvím, především Spojenými státy
Díky nerostnému bohatství patří průměrný příjem obyvatel Kataru mezi nejvyšší na světě.
Již v roce 2001, předtím než bylo toto hnutí svrženo v Afghánistánu, hostil Katar delegace Talibanu. A loni, díky hyperaktivní diplomacii premiéra a ministra zahraničí šajcha Hamada bin Džasíma bin Džabra Sáního, získal tento emirát - k nelibosti svého největšího souseda, Saúdské Arábie - značný regionální vliv.
Taliban chce jednat se Západem |
Rostoucí dynamika Kataru v LAS byla nejmarkantnější během nepokojů v Libyi a Sýrii. Byl to jeden ze dvou arabských států, který přispěl k prosazení bezletové zóny nad Libyí. A podle novinářů loni na jaře katarští poradci pracovali s libyjskými povstalci v pohoří Nafúsa a dodávali protitankové střely a další zbraně povstaleckým silám na východě.
Perly, ropa, Al Džazíra
V listopadu Katar sestavil balíček sankcí proti režimu Bašára Asada, který přijala LAS, čímž vyprovokoval útok na své velvyslanectví v Damašku a odvolání katarského ambasadora. V rámci snah vybudovat si vztah s USA Katar povolil americké armádě využívat jeho leteckou základnu Al-Udajd pro operace v Iráku, Afghánistánu a Somálsku.
V průběhu uplynulých deseti let Katar též nabídl, že bude prostředníkem pro jednotlivé americké vlády v Íránu a že pomůže zlepšit vztahy USA se sunnitskými kmenovými vůdci v Iráku na vrcholu tamního povstaleckého hnutí.
Katarská metropole Dauhá
Je totiž zásadou katarské diplomacie udržovat kontakty se skupinami, které spolu nemluví - s Hamásem a Íránem na jedné straně a Washingtonem na straně druhé.
Velikost není všechno
Katarská aktivita ale vyvolává značný odpor. Populismus Al-Džazíry popuzuje arabské režimy. "Samozřejmě nemusím nutně souhlasit s tím, co Al-Džazíra říká. Al-Džazíra mi popravdě působí hodně problémů," připustil katarský emír Hamad bin Chalífa Sání loni v rozhovoru pro CNN.
Podobně jsou Saúdové podezíraví ohledně otevřených styků Kataru s Íránem. Jemenský prezident Alí Abdalláh Sálih zase učinil přítrž katarským snahám zprostředkovat jednání mezi jeho vládou a povstalci. A prezident Hamíd Karzáí odvolal afghánského velvyslance v Dauhá v prosinci, protože nebyl dostatečně informován o kontaktech Kataru s Talibanem. Ale Sáníové se nenechávají zastrašit a v diplomatickém světě jsou očividným důkazem toho, že velikost není všechno.
